Aukce

aukce – (z lat. auctio, od augere = zvětšovat) – též veř. dražba, licitace – veř. prodej zboží, které pro různou jakost a původ nemá povahu typového zboží a nemůže se prodávat v obchodě a na burzách. A. má svůj původ ve starověkém Římě (v prostorných sálech se sloupovím – atrium auctionarium – se prodávaly drahocenné věci z válečných kořistí) a dnešní podobu získala s rozvojem zámořského obchodu. A. usnadňují obchodní styk, pomáhají tvořit cenu zboží a za kontroly veřejnosti stvrzují nabytí věci. Z těchto důvodů se využívají, i když v různé míře, téměř ve všech kult. zemích. Nejvýzn. aukční střediska s tzv. zámořským zbožím se nacházela ve velkých přístavech: v Londýně, Amsterodamu, Antverpách, Hamburku, Petrohradě a Sydney. Nabídka a poptávka po vymezených druzích zboží (typicky aukčním zbožím jsou káva, vlna, kůže, kožešiny, dobytek i další zemědělské produkty), časově a místně soustředěné v pravidelných a., umožňovaly zboží rozprodat „ve velkém“ a v krátké lhůtě a měly tak velký význam pro mezinár. obchod. Kromě a. „ve velkém“ existují a. „v malém“, a. pravidelné a příležitostné, soudní a mimosoudní, dobrovolné a nucené, exekuční, umělecké. A. je prováděna za pevně stanovených podmínek a pravidel a pod dozorem. Mezi zákl. podmínky patří nutnost ohlásit a. veř. a předem (tzv. ediktem) po předchozí žádosti u soudu či jiného úřadu. Ohlašuje se místo a čas konání a., uvádí se popis prodávaných věcí spolu s vyvolávací cenou, která je stanovena na základě odhadu či udání stávajícího vlastníka (ten musí úředně prokázat své vlastnické právo). Mohou se vydávat dražební programy a u a. uměl. se před zahájením prodeje vydávají aukční katalogy, v nichž je dále uveden způsob zaplacení (lhůty pro zaplacení) a převzetí zboží apod. Dozor nad a. vykonává soud či jiný stanovený úřad, v minulosti gildy (cechy); jejich zástupci jako přísedící dohlížejí na právní bezvadnost dražebního postupu. Před zahájením a. je zboží vystaveno veř. prohlídce, přičemž větší množství zboží se může rozdělit na celky, tzv. losy. Dražbu může vést notář, obecní představený, licitátor (pracovník aukční firmy), ale i vlastník sám. Kupující většinou skládají před započetím a. tzv. dražební základ (vádium), které činí 10 % vyvolávací ceny a jímž ručí za splnění všech dražebních podmínek. Před započetím vlastní a. bývá zvykem věc popsat, oznámit její stav a další podrobnosti. Samotná a. začíná vyvoláním ceny, prodejci se hlásí a licitátor se táže, kdo dá více. Nejvyšší nabídku vyvolá podruhé a poté se určitou dobu čeká. A. zboží končí vyvoláním nejvyšší ceny „po třetí a naposled“, ozve se úder kladívka a zboží je „přiklepnuto“ vydražiteli. U tzv. holandské dražby se postupuje obráceně, od nejvyšší ceny k nejnižší. Z a. se sepisuje aukční protokol a vydává se úřední doklad, který stvrzuje způsob nabytí věci (je též možné uzavřít zvl. kupní smlouvu). Poplatky z aukčního prodeje se podle zvyklosti dělí mezi vydražitele a původního majitele. Z pravidelných a. stálého aukčně prodávaného druhu zboží se vydávají aukční zprávy, které plní funkci kursovních lístků.

Zvl. případem je a. exekuční (též gant), povolená soudem jako poslední možnost dosažení zaplacení pohledávky věřitele. Bývá realizována např. po bankrotu a tento typ nucené a. se pro dlužníka může stát význ. životní událostí. V případě, že vydražitel ve stanovené lhůtě nezaplatí vydraženou věc, je ohlášena nová a. (relicitace). A. uměl., týkající se starožitností, obrazů, grafik, vzácných knih a tisků, korespondence, uměl. majetku i osobních věcí z pozůstalosti umělce či uměl. předmětů sběratele, má značný význam pro sběratelství. Stálé uměl. aukce se nacházejí např. v Londýně (nejstarší aukční firmou je James Christie, založená r. 1766), Paříži (známá aukční síň Hotel Drouot), ve Vídni. V Čechách pořádala uměl. aukce Krasoumná Jednota. Podobný a. je nabídkový čili ofertní způsob prodeje, kdy kupující se nesetkávají osobně (a nemohou tedy volně „přihazovat“), ale na nabízené zboží podávají písemné, zapečetěné nabídky. V čes. zemích prožívá v současnosti aukční prodej ve spojení s privatizací ekonomiky svou renesanci, a to právě pro schopnost rychlého rozprodeje bývalého státního majetku zvl. obchodně-tech. a zbožíznaleckých vědomostí (přes to, že špatné zboží jde těžko na odbyt a kupující mohou v určitých případech provádět účinný tlak na snižování ceny).

auction vente publique, vente aux enchères Auktion asta

Jiří Ryba