Feminizace
feminizace – většinou je chápána jako početní převaha žen v některém odvětví lidské činnosti, příp. jako proces vedoucí k této převaze. V praxi se f. odehrává nejčastěji ve sférách vzdělávání a práce, resp. zaměstnání. Některé druhy práce jsou tradičně spojovány s ženami a feminizovány: práce v domácnosti (zejm. úklid, vaření, šití), s malými dětmi (jejich opatrování i učitelství), péče o nemocné. Průmyslové obory, veř. služby, které navazují na tyto tradiční pracovní činnosti ženy, od svého hist. počátku tendují k f., a to prakticky bez ohledu na fyzickou náročnost práce. Druhou oblastí f. jsou tradiční, ale relativně fyzicky méně náročné mužské práce a práce, které vyžadují nízkou nebo nevyžadují žádnou kvalifikaci. To má návaznost na tradičně nižší úroveň vzdělaní žen ve srovnání s muži a na maskulinizaci některých oborů a stupňů studia. Současný trend vede ke stírání rozdílů v úrovni vzdělání mužů a žen, ale ne k úplnému zrovnoměrnění. Převaha mužů či žen v různých oborech zůstává, někde se i prohlubuje. Např. v čes. zemích existuje velmi silná f. skupiny pracovníků se středoškolským vzděláním (zejm. s všeobecným vzděláním gymnaziálního typu). Mezi vysokoškolsky vzdělanými lidmi je celkově stále více mužů. Výraznou převahu mají ženy ve farmaceutických vědách a ve školství, částečnou pak v ostatních humanitních oborech. Tech. obory jsou vyhrazeny převážně mužům. V podstatě lze tento trend v dělbě práce mezi muži a ženami zaznamenat ve všech společnostech našeho typu. Obecně je možné konstatovat, že fyzicky náročná dělnická povolání a většinu řídících prací vykonávají muži, v ostatních profesích se více či méně prosazuje f. v závislosti na celkové míře zaměstnanosti žen v dané společnosti.
F. však znamená více než pouhou převahu žen v určité hosp. oblasti a profesi. Souvisí se změnou role ženy ve společnosti a se změnou jejího způsobu života, odráží se ve fungování rodiny. Feminizované pracovní skupiny mají svá specifika, stejně jako feminizovaná polit. seskupení. Rozporně působí f. na soc. postavení ženy a na její spol. prestiž. V čes. zemích jsou feminizované profese i odvětví méně finančně hodnoceny. Hist. se tato devalvace někdy objevuje až poté, co se daná profese či odvětví změnilo v „typicky ženské“ (viz např. školství), někdy jde o obrácený proces: nízké finanční hodnocení práce odradilo muže a bylo přijato ženami, které neměly možnost výběru (viz např. textilní průmysl). Méně placená práce s relativně nízkou prestiží a vysokou zaměstnaností žen charakterizovala od 50. l. celá odvětví, hlavně školství, zdravotnictví, obchod a služby, některé oblasti lehkého průmyslu, správu a administrativu. Vysoká f. v těchto oblastech byla spojena s koncentrací malého procenta mužů ve vedoucích funkcích. Je to ukázkový příklad toho, že f. sama o sobě není známkou rovnoprávnosti žen. Moderní feminismus nebojuje za zaměstnanost žen, resp. za f., ale za přístup žen k centru rozhodování a za spol. ocenění jejich specif. role.
feminization féminisation Feminisierung femminilizzazione
Literatura: Crompton, R. – Sanderson, K.: Gendered Jobs and Social Change. London 1990; Čermáková, M. – Navarová, H.: Ženy a transformační procesy československé společnosti. Sociologický časopis, 27, 1991; Možný, I.: Moderní rodina (mýty a skutečnosti). Brno 1990; Vodáková, A.: K otázce ženské práce, Sociologický časopis, 27, 1991, č. 4; Vývoj kvalifikační struktury pracovníků a jejího využití. Zprávy a rozbory. Praha 1990.