Naturalismus pozitivistický
naturalismus pozitivistický – jeden ze zákl. rysů pozitivistické sociologie 19. st. projevující se v názoru, že s-gii je třeba metodol. i teor. budovat podle vzoru přír. věd. N.p. měl tyto hlavní zdroje: 1. rychlý a dynamický rozvoj přír. věd vedoucí k řadě význ. prakticky využitelných objevů, doprovázený výrazným zkvalitňováním jejich metodologie, ve srovnání s nímž byla situace spol. věd neuspokojivá; 2. teor. předpoklad, že svět přírody a svět společnosti tvoří jednotu ovládanou týmiž objektivními a neměnnými zákony, že spol. vývoj je pokračováním biol. evoluce; 3. přesvědčení, že existuje zákl. metodol. jednota všech věd, že způsoby získávání hodnotných poznatků i teor. reflexe mohou být zásadně stejné ve všech sférách zkušenosti. Kval. rozdíly mezi jednotlivými vědami (např. mezi rozvinutější biologií a zaostávající s-gií) jsou z hlediska n.p. projevem jiného hist. stadia jejich vývoje a lze předpokládat postupné odstraňování těchto rozdílů nebo dokonce redukci všech odvětví vědy na vědu jedinou, univerzální. Mnozí zastánci pozitivismu se domnívali, že touto jedinou vědou ve vlastním slova smyslu se stane fyzika, protože ze všech empir. disciplín nejdokonaleji propracovala způsoby popisu a protože svými vysvětleními obsáhla vlastnosti a jevy, jež jsou v přírodě nejrozšířenější a bez nichž žádné jiné nemohou existovat a probíhat (viz fyzikalismus). N.p. se v s-gii projevoval ve dvou podobách: umírněné, reprezentované hlavně A. Comtem a É. Durkheimem, a v podobě krajní, reprezentované H. Spencerem, celým s-gickým naturalismem a V. Paretem. Umírněná podoba vychází z uvedených zdrojů n.p. a hlásá, že s-gii je třeba budovat podle vzoru dokonalých přír. věd, aby dosahovala stejně přesných, spolehlivých a prakticky aplikovatelných poznatků, že však každá oblast jevů má i své specif. vlastnosti, a proto každá věda má své vlastní, charakteristické hledisko a přístup, své vlastní metody odpovídající povaze zkoumaných jevů. Krajní podoba n.p. vyvozovala z předpokladu, že svět přírody a společnosti tvoří jednotu, názor, že s-gie má být nejen budována podle vzoru přír. věd, ale má být přímo jedním z odvětví těchto věd. Podle toho, pod jakou složku přír. věd byla s-gie podřazována, byla problematika spol. života redukována na problematiku biol.-evolucionistickou, mechanistickou, fyzikalistickou apod. (Viz též mechanicismus, evolucionismus.)
positivistic naturalism naturalisme positiviste positivistischer Naturalismus naturalismo positivistico
Literatura: viz naturalismus, sociologie pozitivistická.