Půst
půst – zákaz pojídání jídla nebo některých jeho druhů po určitý čas, což je jedna z nejstarších kult. norem, vyskytující se v různých podobách téměř u všech společností. P. pochází ze starobylých kultů, je součástí životního stylu věřících většiny náboženství a některých margiálních skupin obyv. (vegetariánů, veganů, makrobiotiků), jejichž životní filozofie je přímo svázána se životosprávou. P. je chápán jako prostředek očisty, duchovní přípravy (či obrody lidské duše) i jako léčebný prostředek (tak byl využíván např. Hippokratem, Avicenem). U jogínů je součástí životní filozofie i léčebným prostředkem. V primitivních společnostech, které nebyly s to zabezpečit dostatečné množství potravy, vznikl obyčej uchovávat část potravy pro ty, kteří ji obstarávali. Vytvořil se příkaz omezování příjmu potravy pro ostatní členy společenství (zejm. pro ženy, děti a staré lidi), které mělo často podobu hladovění a časem nabylo formy tabu. V katolicismu jsou postní dny stanoveny postním řádem a upravuje je církev. P. se dělí na obyčejné, při nichž je zakázána konzumace některých druhů jídla, a přísné, kdy není přijímána žádná potrava, mohou se ale pít nápoje. V pravoslaví je p. věnováno kolem 200 dnů, je stanoven pravidelně na každou středu a pátek. V judaismu existují i tzv. individ. p. – např. v den úmrtí rodičů. V islámu probíhá p. po celý měsíc ramadán, kdy muslimové starší než deset let (s výjimkou nemocných a jinak oslabených nebo zvl. zatížených, např. poutníků) nesmějí od jitřního úsvitu až do západu slunce jíst, pít, sexuálně obcovat atd. (to vše je povoleno v noci). Postní kůry jsou ale i jedním z prostředků moderní medicíny, využívají se při léčení některých nemocí (např. obezity, některých druhů alergie, rakoviny).
fast(ing) jeûne Fasten, Fastenzeit digiuno