Rolník střední
rolník střední – pojem používaný v polit. kontextu (zejm. v třídní terminologii) pro část rolnictva s menší usedlostí, ke které se většinou vázalo rodinné zemědělské hospodářství, resp. pro menší sedláky. Tato kategorie vesnického obyv. byla chápána jako typická vesnická třídně-soc. skupina v období před kolektivizací zemědělství. Její konkrétní ohraničení je nepřesné, vázané na dobovou státní politiku. V závislosti na klimatických podmínkách zemědělské výroby byli v bývalém Československu po 2. svět. válce do této skupiny zařazováni rolníci s výměrou půdy od 5 do 15 ha. Představovali zhruba čtvrtinu z celkového počtu zemědělského obyv. Byli ve svém souhrnu ekon. nejsilnější vrstvou rolnictva a hlavními představiteli rolnické malovýroby. Za charakteristické rysy r.s. se považovalo: a) vlastnictví nevelké výměry půdy, jejíž obhospodařování stačilo k obživě a navíc umožňovalo získat určitý přebytek, který bylo možno přeměnit v kapitál; b) práce vlastní rodiny v hospodářství, ale i najímání pracovní síly, většinou z řad drobných rolníků, zpravidla za protislužby; c) vlastnictví nebo dispozice stroji a potřebným vybavením; d) výroba pro trh, převažující nad vlastní spotřebou; e) smýšlení vlastníků projevující se silným vztahem k půdě a individualismem. V realizaci pozemkových reforem po r. 1945 byla posílena skupina r.s. o nové vlastníky vyznačující se některými prvky proletářského smýšlení. Tzv. noví r.s. hospodařili především ve znovuosídleném čes. pohraničí, stroje většinou nevlastnili, nenajímali pracovní síly a později se silně podíleli na poměrně vysokém procentu r.s. sdružených v JZD (ve združstevňování hledali kompenzaci svého slabšího postavení proti klasické skupině). Při utváření koncepce soc. přestavby zemědělství byla r.s. věnována značná pozornost pro jejich silné postavení na venkově. Aby se JZD stalo přitažlivým vzorem, byly demonstrovány výhody společného hospodaření a uplatňován tzv. leninský princip politiky dočasné dohody a svazku. Vzhledem k zjednodušenému vymezování kap. prvků na venkově byli r.s. v 50. l. nezřídka označováni za kulaky, souzeni nebo jinak postihováni. V Československu byli prakticky všichni vyvlastněni nebo združstevněni a stali se zčásti zaměstnanci státních statků, zčásti třídou družstevních rolníků. Mnoho z nich odešlo pracovat mimo zemědělství. Pojem r.s. ztratil smysl. Pro nepatrný zbytek soukromých rolníků se razily termíny samostatně nebo jednotlivě hospodařící rolník, což byla statist. i soc. významem zanedbatelná skupina. V jiných zemích vých. bloku byla tato skupina, v podstatě vzniklá z r.s., početnější a významnější, ale byla držena na bázi ryze rodinných hospodářství a neměla šanci na větší soc. vzestup. V procesu restitucí a transformace zemědělství v bývalých social. zemích v 90. l. pravděpodobně vznikne obdobná skupina, jako byli střední rolníci.
– paysan moyen, fermier moyen Mittelbauer contadino medio
Literatura: viz třída družstevních rolníků.