Sociologické aktuality
Sociologické aktuality (1989–1994)
Časopis, který se zrodil z revolučního nadšení v listopadu 1989 (první číslo vyšlo 20. prosince 1989), byl postaven na soukromé iniciativě čtyř pracovníků sociologické sekce tehdejšího Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV: Aleny Vodákové, Jiřího Ryby, Hany Maříkové a zpočátku i Jiřího Linharta (zemřel v polovině roku 1990). Prvním formálním vydavatelem časopisu byl Sociologický ústav ČSAV (viz Sociologický ústav AV ČR), záhy jej však vzali na sebe členové redakčního kruhu s menší hmotnou a technickou podporou ústavu a Českého literárního fondu. Časopis byl motivován potřebou bezprostředně reagovat na dění ve společnosti i aktivity v sociologické obci, umožnit kontakt, vzájemnou informovanost, platformu pro vyjádření názoru. Byl koncipován spíše jako jakési „sociologické noviny“ než běžný vědecký či vědecko-popularizační časopis nebo bulletin. Zpočátku vycházel každých čtrnáct dní, později jednou měsíčně (s občasným dvojčíslem); do konce roku 1994 bylo vydáno 61 čísel. Postupně se ustálilo několik pravidelných rubrik. Profilující část tvořily úvahy a pojednání na aktuální společensko-politická témata s důrazem na morální aspekt rané demokracie, k tomu se často pojila interview s pamětníky, emigranty, významnými vědci i současnými politiky. Druhou částí byly informace o nejnovějších, často teprve připravovaných výzkumech, knihách, institucích a podobně. Od roku 1993 byly pravidelně publikovány zprávy z Masarykovy české sociologické společnosti (k příležitosti sjezdu českých sociologů bylo vydáno zvláštní číslo; viz Česká sociologická společnost). Poslední trvalou součást tvořily vzpomínkové a historické reminiscence, věnované živým i zemřelým osobnostem a ukázkám z málo známých prací (zpočátku hlavně Masarykových) a historických dokumentů. Redakce také učinila několik pokusů o vlastní „sociologickou“ reportáž z terénu (např. z vyprázdněné věznice po Havlově amnestii) a zavedla zvláštní rubriku Crazy sociologie. Ve snaze o rozšíření okruhu přispěvatelů byla později jednotlivá čísla zčásti orientovaná tematicky (např. na náboženství, vzdělání, populační vývoj, problémy venkova, ekologické problémy apod.). Časopis měl od samého začátku poměrně značný ohlas, ale přispěvatelů z širší sociologické veřejnosti spíše ubývalo; mezi hojněji publikující autory patřili zejména Lubomír Brokl, Michal Illner, Jaroslav Kapr, Jan Keller, Alena Miltová, Jiří Musil, Miloslav Petrusek a Milan Tuček. Vydávání muselo být zastaveno kvůli nedostatku finančních zdrojů, časopis měla nahradit stejnojmenná ediční řada Sociologického nakladatelství (od 1995), stalo se tak nicméně jen formálně.