Sociologie mládeže

sociologie mládeže – s-gická disciplína, která zkoumá mládež jako sociální kategorii, její vztah ke kategorii dospělých a k celé společnosti, k různým spol. institucím, její vnitřní složení, specif. kulturu a životní způsob. S.m. se začala rozvíjet mezi dvěma svět. válkami, kdy se zabývala mládeží především jako objektem výchovného a vzdělávacího působení společnosti (viz sociologie výchovy). Navazovala hlavně na psychol. poznatky Ch. Bühlerové, které ovlivňovaly ve 20. l. odborníky i veřejnost. V téže době přinesl K. Mannheim do svět. s-gie téma generací a svými myšlenkami silně ovlivnil s.m.. K jejímu bouřlivému rozvoji došlo ale až po 2. svět. válce, a to zvl. v USA a v Německu. K zákl. a nejfrekventovanějším tématům s.m. patří socializace (E. Q. Campbell, P. Godman, W. Mertens). Specif. kulturou mládeže se zabývali H. Schelski, R. König, R. R. Bell, Ch. Reich, W. Hoffman, T. Parsons, S. N. Eisenstadt, F. H. Tenbruck. Kultura mládeže bývá chápána jako bezpečnostní ventil k odreagování napětí, které vzniká při začleňování mládeže do společnosti, či jako subkultura nebo kontrakultura ve vztahu k stávající kultuře dané společnosti. H. Marcuse ve vysokoškolských studentech a mladé inteligenci vidí novou svébytnou polit. sílu a dokonce samostatnou spol. třídu. H. Tenbruck analyzuje přechod mládeže do světa dospělých v moderní společnosti, na níž je silně závislá. Nejistota, radikalizace mládeže a snaha žít ve vlastní subkultuře a malých vrstevnických skupinách vyplývá podle něho ze změny charakteru, vyhraněnosti a vzájemných vazeb spol. rolí. L. Rosenmayr usiluje o systemizaci s.m., kterou chápe jako disciplínu analyzující interakce uvnitř skupin mládeže, vztahy k jiným věkovým skupinám, k institucím, organizacím a k celku společnosti. Zdůrazňuje diferenciaci mládeže a důležitost výzkumu jejích jednotlivých skupin. V 70. a 80. l. se pozornost s.m. přesouvá od velkých teorií a koncepcí ke konkrétním tématům a problémům mládeže, jako je nezaměstnanost, narkomanie, marginální skupiny, vztah k nové technologii, účast v ekologickém a mírovém hnutí, problém mladé rodiny apod. S.m. je institucionálně zakotvená na mezinár. úrovni. V r. 1975 byl ustaven Výzkumný výbor sociologie mládeže jako 34. výbor ISA. Jeho předsedy byli postupně O. Baedina, P. E. Mitev, J. Hartmann a S. Hübner-Funk. V 80. l. se stal tento výbor organizátorem široké mezinár. spolupráce sociologů mládeže. Konaly se pravidelné mezinár. semináře, nejdříve v Primorsku, později ve Varně.

V Československu se začala s.m. rozvíjet v 60. l. Již v r. 1964 byla v čs. s-gické společnosti založena sekce s.m. Pozornost byla věnována vztahu mládeže a společnosti, úloze vysokoškolských studentů ve společnosti, generačnímu konfliktu atd. Rozvíjel se i empir. výzkum mládeže a jejích jednotlivých skupin. V 70. l. se vývoj disciplíny pozastavil. Produkci těchto let charakterizuje kritika záp. teorií mládeže a orientace na empir. výzkum soc. třídní diferenciace mládeže. Od 80. l. se poněkud zlepšila institucionální základna výzkumu mládeže, zabýval se hlavně hodnotovou orientací, životními cíly, aktivitami volného času, zastoupením mládeže v druhé ekonomice, inovačními aktivitami, vzděláním a využíváním kvalifikace, polit. aktivitami, svět. názorem, materiálními životními podmínkami, mladou rodinou apod.

sociology of youth sociologie de la jeunesse (des jeunes) Jugendsoziologie sociologia del mondo giovanile

Literatura: Eisenstadt, S. N.: From Generation to Generation: Age Groups and Social Structure. Glencoe 1956; Fázik, A. a kol.: Mládež ve společnosti. Praha 1977; Flitner, A.: Die soziologische Jugendforschung. Heidelberg 1963; Friedrich, W.: Jugend und Jugendforschung. Berlin 1976; Frith, S.: The Sociology of Youth. Ormskirk 1984; Holda, D.: Hodnoty a perspektivy mládeže 1988. Praha 1988; Kreutz, H.: Soziologie der Jugend. München 1974; Marcuse, D. H.: Der eindimensionale Mensch. Berlin 1968; Mitev, P. E.: Sociology Facing the Problems of Youth. Sofia 1982; Rosenmayr, L.: Jugendbewegung und Jugendforschung. In: Ruegg, W.: Kulturkritik und Jugendkultur. Frankfurt 1974; Sak, P.: Sociální vývoj mládeže. Praha 1985; Schelski, H.: Die skeptische Generation. Düsseldorf 1957; Tenbruck, F. H.: Jugend und Jugendgesellschaft. Freiburg 1962.

Petr Sak