Společnost třídní
společnost třídní – společnost rozdělená do tříd, resp. fungující na základě tohoto rozdělení. Je to koncepce, která hraje ústřední úlohu jak v marx. pojetí společnosti a sociální změny, tak také u některých kritiků marxismu. Marx. koncepce s.t. vychází ze zjištění, že minimálně po dobu 5 tisíc let existují v lidské společnosti výrazné sociální nerovnosti. Tezi o rozštěpení společností na privilegované menšiny a diskriminované většiny sdílí též řada nemarx. myslitelů. Ale marxismus hledá zdroj různých forem soc. nerovnosti v oblasti výr. vztahů, což považují nemarx. sociologové za sporný krok. Poukazují na mnohost zdrojů soc. nerovnosti, na to, že soukromé vlastnictví výrobních prostředků, které je podle marxistů základem třídní nerovnosti, představuje pouze zvl. případ. Podle marxismu existuje způsob, jak soc. nerovnosti zrušit a nastolit soc. spravedlivou společnost. V tomto bodě je skepse nemarx. s-gie zcela jednoznačná: uvedená teze je komentována jako neseriózní utopie. Z existence s.t. nevyplývá, že rozhodující zdroje třídních rozporů je nutné hledat právě a pouze jen v oblasti vlastnictví výrobních prostředků, a již vůbec z toho nevyplývá, že za jistých okolností mohou být zdroje těchto rozporů s konečnou platností odstraněny.
Zatím nejjemnější analýzu problematiky s.t. provedl patrně A. Giddens, který důsledně odlišil třídně rozdělenou společnost od s.t. V prvé z nich třídy sice existují, nehrají v ní však takovou úlohu, abychom právě jejich analýzou mohli odhalit zákl. principy fungování této společnosti. Proces třídního vykořisťování v ní neovlivňuje povahu pracovního procesu; přivlastňování nadvýrobku přichází teprve dodatečně, výroba může probíhat nezávisle na něm. Ekon. závislost bezprostředních výrobců na dominující třídě je nízká až nulová. Charakter produkce není vysvětlitelný tržními vztahy. V těchto podmínkách jsou významnější zcela jiné typy konfliktů než třídní boj. Naproti tomu ve s.t., která Giddensovi splývá s kapitalismem, pronikají v důsledku vyvlastnění bezprostředních výrobců tržní vztahy přímo do samotného procesu výroby. Ta je nepředstavitelná bez vzájemného setkání námezdní práce a kapitálu a tato vzájemná závislost zároveň generuje konflikt zájmů. Tzv. třídní konflikt získává centralitu, kterou v třídně rozdělených společnostech postrádal. Teprve nyní se kolem něho soustřeďuje hlavní potenciál soc. napětí. Podle Giddensovy koncepce představuje přechod ke kapitalismu největší zlom v dosavadních dějinách, a to v souvislosti s převládnutím tržních vztahů a s jejich důsledky. Giddensovo pojetí tříd se kryje s pojetím M. Webera a umožňuje, na rozdíl od pojetí marx., přesně odlišit např. společnost stavovskou (viz stavy) od s.t. a také citlivěji vymezit vztah mezi ekonomikou a politikou v tradičních společnostech a ve společnosti moderní, v níž se ekonomika osamostatňuje od mimoekon. vztahů, staví se nad ně a má tendenci podřídit svému rytmu chod celé společnosti. V této situaci se definitivní zánik soc. rozporů jeví vysoce nepravděpodobným.
class society société de classes Klassengesellschaft società di classe
Literatura: Geiger, T.: Die Klassengesellschaft im Schmelztiegel. Köln 1949; Bottomore, T. B.: Classes in Modern Society. London 1965; Giddens, A.: The Class Structure of the Advanced Societes. London 1973; Giddens, A.: A Contemporary Critique of Historical Materialism. London 1981.