Stav urozených

stav urozených – privilegované soc. postavení, teor. odvozené od osobní výlučnosti, považované za dědičnou vlastnost, a formující význ. vrstvu v soc. struktuře tradičních společností, v nichž rozdělování služeb a statků není realizováno ve výraznější míře prostřednictvím trhu a které se označují jako stavovské společnosti. Příslušnost k jednomu ze stavů získaná narozením zde slouží jako zcela legitimní základ pro rozdělování žádaných hodnot. Soc. hierarchie těchto společností se řídí mírou důstojnosti, jež je spojována s určitými funkcemi, které mají zpravidla jen málo společného s oblastí výroby. S.u. odvozuje nejčastěji svou funkci ve společnosti z úlohy ve vojenské organizaci. V jistých fázích vývoje antické kultury a po celý středověk je s urozeností spojován výkon vojenské služby. Příslušníci s.u. jsou označováni jako šlechta, resp. aristokracie. Tento stav bývá zpravidla vnitřně diferencován, nižší šlechta je pověřována řadovými vojenskými povinnostmi, vyšší šlechta spojuje velitelské pravomoci s vysokými správními a polit. funkcemi a do jisté míry se mísí s duchovenstvem. V řadě evrop. zemí sehrál s.u. význ. státotvornou funkci, zejm. v průběhu 14. až 16. st., kdy zastupoval zájmy země v protikladu k centralistické knížecí moci (viz monarchie, absolutismus). S vymíráním starých urozených rodů a s nástupem finančně silných neurozených došlo k formování nové šlechty (např. prostřednictvím koupě význ. úřadů státní správy, pošlechťováním za služby prokázané vládnoucí dynastii apod.).

V zásadě platí, že společnosti členěné stavovsky nejsou zcela mobilitně uzavřené, přechod do s.u. bývá však realizovatelný zpravidla jen postupně, členové rodu se cele integrují do privilegované vrstvy obvykle teprve ve třetí generaci. Endogamie je zde na rozdíl od kast spíše tendencí než pravidlem. Příslušníci s.u. mají řadu privilegií: právo nosit zbraň, titul označující stupeň urozenosti a moci, právo být souzen před zvláštními soudy, nebýt vystaven ponižujícím trestům apod. Privilegovaný status urozeného nebývá ohrožen ani v případě pozbytí majetku, může však být ztracen např. v důsledku zrady či hrubého porušení povinností, k nimž urozenost zavazuje. Naopak při zachovávání stavovských povinností požívá také nezámožný urozený ve stavovské společnosti zpravidla vyšší soc. prestiž než bohatý neurozený. Jednotlivé skupiny neurozených jsou uspořádány podle charakteru služeb, které poskytují urozeným, a dále podle toho, nakolik se jim přibližují svým životním stylem. Právě závaznost určitého životního stylu pro všechny urozené inspirovala M. Webera k odlišení stavovství od třídní příslušnosti, která je charakteristická naopak pro společnosti, v nichž se hlavním mechanismem redistribuce žádaných služeb a statků stal trh.

state of high-born, noble status état des nobles hoher Stand, Adelsstand stato dei nobili, nobilità

Literatura: Mousnier, R.: Les Hiérarchies sociales de 1450 a nos jours. Paris 1969.

Jan Keller