Trend
trend – (z angl. trend = směr, spád, proud) – v s-gii, prognostice a statistice označuje tento termín posloupnost kvantitativních ukazatelů, jejichž hodnoty se v závislosti na čase či jiných charakteristikách (např. na klasifikaci typů společností seřazených podle úrovně výroby) mění, obvykle jedním směrem. Není-li t. kvant. vyjádřen, hovoří se o tendenci. Tendence může být též verbálně charakterizovaným t. Obecně se rozeznávají t. či tendence vzestupné, sestupné a stagnační, dále dlouhodobé a krátkodobé. Jejich odlišení je však mnohdy obtížné vzhledem k různým zpomalením, momentům cyklického kolísání a vzájemným interakcím mezi dílčími t. Probíhá-li t. podle schématu: „vzestup, stagnace, inflexe, sestup, inflexe, stagnace, vzestup“, může být též charakterizován jako cyklický. Inflexní body mohou zůstávat zhruba na stejné úrovni nebo sledovat nějakou křivku (např. při vývoji poptávky po určitém zboží v analýze konjunkturních cyklů apod.). Cykly se mohou též prodlužovat či zkracovat, jejich amplituda se může různým způsobem měnit. To vše by měla fenomenologie t. zachytit. V prognostice mají značný význam t. označované jako trend sekulární, trend obalový, trend mnohonásobný. Analýzou t. se zabývá matem. statistika, zejm. v analýze časových řad. Pracuje většinou s metodou extrapolace. V závislosti na typu křivky, kterou údaje extrapolujeme, mluvíme o t. lineárních, logistických, exponenciálních. T. lineární, ač nejčastěji konstatované, jsou obvykle statist. fikcí, vzniklou analýzou t., který ještě neprošel inflexním bodem.
trend trend orientation Trend trend
Literatura: viz prognostika.