Výběr skupinkový

výběr skupinkový – postup výběrového šetření, při kterém se do výběrového souboru zahrnují předem jednoznačně definované skupinky elementárních jednotek základního souboru (nikoliv jednotky jednotlivě). Používá se z důvodů praktických, jako je organizace a náklady při sběru dat, dostupnost opory výběru a podrobnost jejího členění, i z důvodů konceptuálních, vztažených k výzkumu jednotlivců i skupinek. Ve skupinkách se projevuje vnitrotřídní (vnitroskupinová) korelace, resp. též prostorová autokorelace, které jsou způsobeny podobností a příbuzností prvků, společnou zkušeností, procesy vzájemného výběru apod. Tato korelovanost vede k reprodukci přesnosti v odhadech, informace o jednotlivcích se překrývají. Podle statist. hlediska mají být skupinky vnitřně co nejrozmanitější a mezi sebou co nejpodobnější z hlediska rozptylu měřených proměnných a mají být pokud možno stejně velké (nestejnost velikostí je dodatečným faktorem nepřesnosti odhadů). Podíl odhadnutého rozptylu odhadu populační charakteristiky při v.s. a rozptylu odhadu za (umělého) předpokladu prostého náhodného výběru se nazývá skupinkový efekt (je to spec. případ efektu výběrového uspořádání). Efektivní výběrová velikost je počet pozorování, který by stačil při prostém náhodném výběru zajistit stejnou přesnost jako daný v.s. Její poměr ke skutečnému výběrovému rozsahu se nazývá efektivita skupinkového uspořádání. Populační charakteristiky odhadujeme na základě poměrů úhrnů skupinek k jejich velikostem (poměrový odhad). Vnitroskupinová korelace se nazývá také poměr homogenity (značí se roh).

clustor sampling choix de groupuscules Klumpenstichprobe campionamento a grappoli

Jan Řehák