Vztahy rodinné

vztahy rodinné – jsou kontakty závislosti, sociální interakce mezi jednotlivými členy rodiny, především mezi manželskými partnery, mezi rodiči a dětmi a mezi sourozenci navzájem, ale i ty, které překračují rámec užší rodiny, zejm. vztahy k orientačním rodinám partnerů i dalším pokrevně i nepokrevně příbuzensky spřízněným osobám. V.r. se ve výkonu každodenních činností vymezených soc. normami, které nacházejí individ. ztvárnění v chápání chování ostatních členů rodiny, v očekáváních tohoto chování. V.r. jsou utvářeny uskutečňováním tzv. rodinných rolí, je to každodenní aktualizace tzv. rolové struktury, podmiňující existenci rodiny. Bez nenaplňování rodinných rolí existuje rodina jen formálně, příp. je deviantní formou rodiny nebo rodinou rozpadající se a zanikající. Jde o role spojené jednak s materiálním zabezpečováním skupiny, jednak s vytvářením pocitu jistoty a bezpečí i psychol. rovnováhy všech členů. Ještě v 50. l. ukazovaly výzkumy struktury rolí v rodině na to, že ta první instrumentální role je převážně mužská, zatímco ta druhá, expresivní je rolí ženskou. Muž při řešení instrumentálních úkolů často déle hovoří, předkládá množství stanovisek a možných řešení situace. Expresivní chování ženy je naopak spojeno s vyzdvihováním vzájemnosti ve skupině, s vyžadováním souhlasného postupu a uvolňováním napětí, které vzniká před rozhodnutím, jak úlohu řešit (R. F. Bales, 1958, M. Zelditch, 1955). Tyto komplementární role, které jsou později problematizovány a zpochybňovány, navazují na tradiční obraz muže jako živitele a ochránce ostatních členů rodiny a ženy jako tvůrkyně domácího prostředí. Tato rolová dělba je typická v situaci oddělení místa produkce a místa spotřeby, která ani v minulosti neplatila univerzálně (např. v rolnických rodinách žena a muž musili často pracovat společně na poli) a jejíž váha byla oslabena přibýváním žen, jejichž příjem pomáhá živit rodinu a udržovat její životní úroveň.

Očekávání spojená s tzv. gender-rolemi jsou v různých typech společnosti odlišná. V tzv. společnosti tradiční, rigidně přisuzující muži roli zaopatřovatele monetárních zdrojů a ženě vyhrazující péči o domácnost, kde se porušení těchto norem trestá alespoň posměchem nebo jinými sankcemi, jsou možnosti spontánních reakcí a inovativního chování menší než v tzv. společnosti moderní, která neuplatňuje sankce za porušování tradičních norem a kde přijímání a realizace rolí partnery jsou více určovány jejich osobnostmi, individ. preferencemi, profesionálním statusem a s ním spojeným finančním příspěvkem rodině. Status vyplývající z toho, zda jde o muže nebo ženu, ztrácí na významu, což ovšem znejasňuje orientaci ve v.r. a ztěžuje jejich zkoumání. Rozbití tradiční struktury zákl. rodinných rolí v řadě případů přináší nový typ konsensu, na druhé straně ovšem mnoho jednotlivců tápe v představách o naplňování rolí, které se vymkly tradičním očekáváním, nezvládá inovativní pokusy svého rolového zařazení a na některé hodnoty rodinného života nebo naopak profesionální sféry a spol. života rezignuje.

Dnes se tedy v.r. reálně tvoří přes osobnostní vlastnosti manželských partnerů i dalších členů rodiny a jsou spoluutvářeny rodičovstvím. Jsou předpokladem a zároveň výsledkem rodinné koheze a schopnosti k pozitivní součinnosti nebo naopak výsledkem nezájmu a neschopnosti vytvořit takovou atmosféru, kde jsou uspokojovány potřeby všech členů rodiny a vytváří se pocit pohody, well-being někdy i pocit štěstí. V.r. jsou součástí tzv. soukromí a jako takové jsou do jisté míry nedotknutelné a neproniknutelné. Jejich skutečná podoba je často utajována, skrývána, často jsou manifestovány jako bezproblémové a jejich konfliktní ráz vystoupí až v určitých mezních situacích (např. když se některý z členů rodiny rozhodne rodinu opustit). Do kompetitivního postavení se nedostává jen manželská dvojice, ale také rodiče s dětmi. Závažné problémy ve v.r. se často rodí z neurotické potřeby lásky konfrontované s požadavky každodenního života, z potřeby bezpečí a zajištění narážející na neochotu usměrnit i omezit individualistické potřeby a zájmy apod. S některými změnami struktury rodiny a proměnami životního i rodinného cyklu se objevují nové problémové typy v.r., např. vztah dětí k novým partnerům otce či matky po rozvodu, příp. k celým novým rodinám, vzájemný vztah starších manželů po odchodu dětí (nabývá na významu se zvyšující se naději dožití) apod. Problémem je také absence určitých v.r. po rozvodu, ve stáří.

family relations rapports familiaux Familienbeziehungen (verhältnisse) relazioni familiari

Literatura: Matoušek, O.: Rodina jako instituce i vztahová síť. Praha 1993; Smith, A. D.Reid, W. J.: Role-sharing Marriage. New York 1986; viz též rodina, manželství.

Vlasta Fišerová