Degradace sociální: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bolte, K. M.'': Sozialer Aufstieg und Abstieg. 1959; ''Sorokin, P. A.'': Social Mobility. 1927.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bolte, K. M.'': Sozialer Aufstieg und Abstieg. 1959; ''Sorokin, P. A.'': Social Mobility. 1927.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Mucha Ivan]]
 
[[Kategorie:Aut: Mucha Ivan]]
 
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:01

degradace sociální – (z lat. degradare – sesazovat) – původně znamená snížení na nižší stupeň důstojnosti, které obvykle následuje jako sankce za nějaký přestupek nebo zločin. V s-gii lze d.s. charakterizovat jako zvl. typ soc. sestupu, který je změnou statusu a prestiže a vede k poklesu sociálního postavení, spol. významu. Procesy d.s. však nemohou být redukovány pouze na změny soc. pozice a ne každý soc. sestup je d.s. Mluví-li se o d.s., pak se předpokládá, že je degradován někdo někým. Tím i oním může být jedinec či soc.skupina. O d.s., tedy o zbavení statusu, hodnosti, významu a důstojnosti, rozhoduje vždy určitá moc či autorita. D.s. bývá spojena i se ztrátou cti a důvěry a někdy je provázena veřejnou ostudou. Může být spojena se ztrátou zaměstnání, majetku, veř. funkcí. D.s. může provázet ostrakizace (viz ostrakismus) a degradovaný se stává outsiderem. Hromadné procesy d.s. vedou ke vzniku spec. soc. vrstev odmítaných buď obecně, nebo některou z význ. soc. skupin, vrstev, které se nacházejí v soc. vakuu (viz vrstvy deklasované, polosvět, lumpenproletariát). Další význam d.s. spočívá v tom, že zároveň fixuje určité soc. bariéry a legitimizuje sociální exkluzi a segregaci. V porevol. období, resp. v období po větším spol. zvratu mohou být soc. degradováni jedinci, ale i celé soc. skupiny, reprezentující minulý režim těmi, kteří se stali novými držiteli moci (viz též lustrace). D.s. může být morálně relativizována tím, že různé skupiny veřejnosti akceptují degradaci konkrétních osob a skupin odlišně, v krajním příp. až k jejímu převrácení do roviny veřejné pocty. D.s. tohoto druhu většinou také nebývá trvalým, definitivním jevem.

social degradation dégradation sociale soziale Degradierung, sozialer Abstieg degradazione sociale

Literatura: Bolte, K. M.: Sozialer Aufstieg und Abstieg. 1959; Sorokin, P. A.: Social Mobility. 1927.

Ivan Mucha