Společnost moderní

společnost moderní – společnost jako produkt radikálních změn, k nimž došlo v oblasti ekonomiky, mocenských vztahů, soc. uspořádání, stylu života i výkladu světa v zemích záp. Evropy a Sev. Ameriky od počátku novověku. Klíčovou úlohou v těchto změnách sehrála generalizace trhu, jenž se stal regulátorem chodu nejen veškeré ekonomiky, ale postupně i celé společnosti. V tomto smyslu stojí s.m. v protikladu k tradičním společenstvím, v nichž trh zůstává okrajovou institucí a jeho rozsah je regulován mimoekon. souvislostmi. Charakteristické rysy s.m. se utvářejí v souvislosti s rozvojem průmyslové revoluce (viz též společnost industriální) a doprovodných soc. procesů a rovněž v souvislosti s rozvojem centralizace moci v rámci moderních národních států. Prům. revoluce uvádí do chodu doprovodné procesy, jako je rozvoj dělby práce, urbanizace, rozvoj transportu a komunikace. Mocenská centralizace vyřazuje až dosud autonomní mocenské subjekty (města, stavy, asociace světské i církevní) a uvádí do chodu kontrolní mechanismy, které jsou schopny realizovat dohled nad každým jednotlivým občanem. V rovině stratifikační převládnutí s.m. znamená, že stavovské členění je nahraženo členěním třídním. Soc. status jednotlivců přestává být určován jejich příslušností k domácnosti jisté stavovské kvality, je jednoznačně určen jejich postavením na trhu. V důsledku průmyslové revoluce se těžiště ekonomiky přesunuje ze sektoru zemědělství do oblasti prům. výroby. Zvyšuje se význam služeb, což je mj. způsobeno rozbitím velkých domácností, univerzálně zabezpečujících potřeby svých členů v podmínkách tradičních společností. Jednotlivé funkce domácností přecházejí postupně na vznikající formální organizace, které svou činností zabezpečují chod s.m. Spolu se zesvětštěním výkladu světa roste úloha věd. poznání při interpretaci bytí i při zvládání prostředí. Vzniká snaha aplikovat věd. výklad dění také na oblast dění spol., jejímž výsledkem je i vznik a rozvoj s-gie.

S-gické koncepce s.m. jsou od počátku zatíženy řadou zjednodušujících stereotypů. Jedná se např. o představu s.m. jako pouhého konglomerátu izolovaných individuí či individuí navzájem propojených pouze vztahy věcné závislosti a chladné kalkulace. Jiná představa, doprovázející s-gii od jejích počátků, přeceňuje reálný dopad věd. poznání na běžné chování jedinců, skupin i celých společností moderního věku, přeceňuje možnosti věd. regulace spol. dění. V rovině celospol. se iluze vysoké míry racionality s.m. promítá do snah systémových přístupů pojímat sociální realitu jako seberegulující se celek, který je vysoce adaptabilní vzhledem k vnitřním potřebám i ke změněnému vnějšímu prostředí. Přeceňuje se rovněž schopnost s.m. účinně řešit problémy, jež sama svou existencí navozuje. Přitom současná ekologická krize právě tak jako rizika nových forem totalitní moci jsou jen zvráceným důsledkem principů, na nichž je fungování s.m. od počátku založeno: kořistnického vztahu k prostředí, snahy maximalizovat míru dohledu a kontroly dovnitř společnosti, primitivně ekon. kalkulace veškerých hodnot apod. K vnitřním problémům s.m. přistupují problémy spjaté s koexistencí této formy společnosti se společnostmi rozvojových zemí, které představují neústrojnou kombinaci moderní techniky s přežívajícím strukturami i vzorci jednání a myšlení tradičních společností.

modern society société moderne moderne Gesellschaft società moderna

Jan Keller