Ukazatele demografické

ukazatele demografické – ukazatele získané či odvozené z evidence demografických událostí. Zákl. u.d. se vztahují k jednotlivým komponentám demografické reprodukce, tj. k úmrtnosti, porodnosti, sňatečnosti, rozvodovosti, nemocnosti atd. Při konstrukci u.d. se kombinuje hledisko kalendářního času a doby trvání. U každé demogr. události musí být udáno přesné časové určení jejího vzniku a doba, která uplyne mezi výchozí a následnou událostí (např. doba mezi sňatkem a narozením prvního dítěte atd.). Z hlediska věcného obsahu se u.d. dělí na stejnorodé a různorodé, z hlediska času na okamžikové a intervalové a z hlediska území na celostátní, svět. apod. Podle dalších kritérií se rozlišují ukazatele obecné, týkající se celé populace, a ukazatele specif., týkající se pouze její určité části. Podle přístupu k demografické analýze se rozlišují u.d. transverzální a longitudinální, z hlediska připravenosti definitivní a předběžné atd. Za u.d. jsou považovány už jednoduché absolutní údaje, např. počet obyv., počet narozených, zemřelých apod., které se dávají do vzájemných souvislostí a počítají se poměrná neboli relativní čísla (tzv. analytická data), která se podle způsobu výpočtu označují jako ukazatele, míry, kvocienty nebo indexy. 1. V případě, že porovnáváme dva stejnorodé údaje ve stejném časovém okamžiku a ve shodném prostorovém vymezení, vypočtené relativní číslo určuje strukturu daného celku, je obvykle vyjádřeno v procentech a nazýváno poměrným číslem struktury nebo poměrným číslem extenzitním (např. ukazatel maskulinity udává procento mužů v populaci – viz pohlaví). 2. Dalším typem relativních čísel jsou poměrná čísla intenzitní, kde jednotky uvedené ve jmenovateli jsou nositeli událostí či jevů uvedených v čitateli (např. počet zemřelých na 1 tis. obyv. středního stavu); poměrná čísla intenzitní se nazývají demografické míry. Podle nositelů událostí se míry dělí na 3 skupiny: v první je nositelem události výhradně ta část populace, u které může k události dojít (např. sňatky u svobodných), další dvě kategorie jsou míry redukované, neboť u nich u populace uvedené ve jmenovateli může, ale také nemusí k sledované události dojít. Tato specifikace se redukuje buď vzhledem k rodinnému stavu (např. redukovaná míra sňatečnosti je poměr sňatků svobodných v určitém věku k celé populaci v tomto věku bez bližší specifikace), nebo k délce trvání (např. při výpočtu redukované míry rozvodovosti uvažujeme rozvody k výchozímu počtu sňatků a nikoliv k existujícímu počtu manželství). Při výpočtu měr je počet jednotek ve jmenovateli udáván buď ke středu sledovaného intervalu, nebo se bere průměr z počátečního a koncového stavu – jedná se tedy o tzv. střední stav obyvatelstva. 3. Typem poměrných čísel intenzitních jsou demografické kvocienty, které se svým charakterem blíží pravděpodobnostem. Na rozdíl od měr se zde počet jednotek ve jmenovateli udává k počátku sledovaného období. 4. Posledním typem ukazatelů jsou poměrná čísla srovnávací neboli demografické indexy. V tomto případě porovnáváme dvě stejnorodá nebo různorodá absolutní čísla, která buď spolu nesouvisí časově, nebo nejsou stejně prostorově vymezena. Uvedené dělení u.d. do 4 skupin však není přísně dodržováno a pouze usnadňuje orientaci v této složité problematice. Terminologie není ustálena. Pro usnadnění výkladu a aplikace jednotlivých metod při konstrukci u.d. se používá demografická síť.

demographic indicators indices (indicateurs) démographiques demographische Kennziffern indicatori demografici

Literatura: viz demografie.

Květa Kalibová