Potenciál lidský: Porovnání verzí
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
</div> | </div> | ||
− | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Ekins, P.'': The Living Economy. New York 1986; ''Encyclopedia | + | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Ekins, P.'': The Living Economy. New York 1986; ''Encyclopedia of World Problems and Human Potential''. New York 1986; ''Etzioni, A.''; The Moral Dimension: Towards a New Economics. New York 1988; ''Gál, F.'' – ''Potůček, M.'' – ''Timoracký, M.'': K východiskám skúmania vývojových možností spoločnosti. ''Ekonomický časopis'', ''38'', 1990, č. 3; ''Gardner, H.'': Frames of Mind. 1983; ''LeVine, R. A.'' – ''White, M. I.'': Human Conditions. New York 1986; ''Mallmann, C.'' – ''Nudler, O.'': Human Development in Its Social Context. 1986; ''Psychologie v ekonomické praxi'', ''26'', 1991, č. 3; ''Scheffler, I.'': Of Human Potential. An Essay in the Philosophy of Education. Boston 1985; ''Streeten, P. P.'': Mobilizing Human Potential. The Challenge of Unemployment. New York 1989. |
''[[:Kategorie:Aut: Potůček Martin|Martin Potůček]]''<br /> | ''[[:Kategorie:Aut: Potůček Martin|Martin Potůček]]''<br /> |
Aktuální verze z 28. 2. 2018, 15:25
potenciál lidský – (z lat. potentia = moc, síla, váha, vliv) – termín užívaný od 70. l. k vyjádření postavení a úlohy člověka ve spol. reprodukci, zvl. v nově se konstituujících proudech ekonomické sociologie, kde se zčásti překrývá s pojmem lidský kapitál. Od zúženého chápání člověka jako zdroje ekon. růstu v roli pracovní síly se dospívá až širšímu pojetí p.l. jakožto soustavy dispozic a sklonů člověka k činnostem, k existenci v interpersonálních spol. vztazích a schopnosti efektivního výběru těchto činností a vztahů v různých soc. kontextech (P. Ekins, P. P. Streeten). V 80. l. byla rozpracována teorie p.l. v souvislosti se vzděláváním invalidních dětí (H. Gardner, R. A. LeVine, M. I. White, I. Scheffler). Pojem p.l. se užívá také ve futurologických úvahách o postindustriální společnosti či informační společnosti a o změnách hodnotových orientací obyv. souvisejících s proměnami obsahu a charakteru práce, vyvolaných objektivní potřebou zvyšování kvalifikace, ochrany a podpory zdraví, rostoucí autonomie rozhodování atd. V bývalém Československu byl koncept p.l. teor. rozvíjen a prakticky aplikován na pozadí úsilí o chápání kultivace a uplatnění p.l. jako cíle a zároveň kritéria, podle něhož je třeba posuzovat celkovou soc.-ekon. efektivnost. P.l. je členěn na potenciál zdraví, poznatkový a dovednostní potenciál, hodnotově orietační potenciál, soc. participační potenciál, individ. integrativní a regulační potenciál a tvořivý potenciál a jsou analyzovány soc. předpoklady a důsledky jeho kultivace a uplatnění (M. Potůček a další). Motivem tohoto úsilí byl a je spor s těmi teor. koncepty a prakticky uplatňovanými procedurami a nástroji v řízení společnosti, které dávají přednost sféře ekon. reprodukce a člověka vytlačují do role pouhého instrumentu. Kromě pojmu p.l. a pojmu lidský kapitál se v literatuře objevují významově příbuzné pojmy kulturní kapitál a sociální kapitál, příp. i potenciál sociokulturní. Všechny se snaží zachytit rostoucí úlohu dispozic s poznatky a dovednostmi v podílu na moci v moderních společnostech.
human potential potentiel humain menschliches Potential potenziale umano
Literatura: Ekins, P.: The Living Economy. New York 1986; Encyclopedia of World Problems and Human Potential. New York 1986; Etzioni, A.; The Moral Dimension: Towards a New Economics. New York 1988; Gál, F. – Potůček, M. – Timoracký, M.: K východiskám skúmania vývojových možností spoločnosti. Ekonomický časopis, 38, 1990, č. 3; Gardner, H.: Frames of Mind. 1983; LeVine, R. A. – White, M. I.: Human Conditions. New York 1986; Mallmann, C. – Nudler, O.: Human Development in Its Social Context. 1986; Psychologie v ekonomické praxi, 26, 1991, č. 3; Scheffler, I.: Of Human Potential. An Essay in the Philosophy of Education. Boston 1985; Streeten, P. P.: Mobilizing Human Potential. The Challenge of Unemployment. New York 1989.