Homo oeconomicus: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
imported>Admin
(Přidána poslední věta Viz též heslo společnost ekonomickáPetruskových Společnostech (2006))
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 8: Řádek 8:
 
</div>
 
</div>
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]
 
[[Kategorie:Aut: Večerník Jiří]]
 
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 
[[Kategorie:Terminologie/ekonomické jevy a přístupy]]
 +
----
 +
<span class="see-also">Viz též heslo [[společnost ekonomická (PSpol)|společnost ekonomická]] v [[PSpol|Petruskových Společnostech (2006)]]</span><br />
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 21. 9. 2020, 07:16

homo oeconomicus – čes. člověk ekonomický – abstraktní model ekon. chování odvíjející se od pojetí osobního zájmu jako zákl. psych. faktoru ekon. jednání u A. Smithe a konceptualizovaný v klasické a neoklasické ekonomii (viz též marginalismus). H.o. racionálními prostředky hledá optimální uspokojení svých potřeb při vynaložení co nejmenších prostředků. Je univerzální, žije v přítomnosti (bez paměti a předvídání), je izolován od ostatních a svobodný ve svém rozhodování. Usiluje o maximalizaci užitečnosti a vyhledává stále nové možnosti uspokojení svých potřeb; jeho uvažování se odehrává v termínech trh, cen a preference. Fil. je kategorie opřena o hédonismus (D. Diderot, J. O. de La Mettrie), utilitarismus (J. Bentham, J. S. Mill) a senzualismus (É. B. de Condillac). Strohým individualismem je protikladný k homo sociologicus. Princip racionality byl vyjádřen A. Marshallem v zákonu egalizace marginální utility a dezutility práce, egalizaci marginálních utilit různých statků a snižující se užitečnosti příjmu – jedinec volí v oblasti práce i spotřeby cesty vyvážené maximalizace spokojenosti. Koncept byl mnohokrát odmítnut (člověk není strojem na slast) a kritizován explicite i implicite ze strany s-gie např. ve Weberově pojetí instrumentální racionality, ze strany psychologie např. ve Freudově koncepci nevědomí, teorií her (rozhodování jako kombinační hra) i samotnou ekonomií (zavedení dimenze času, previze a plánu). Většinu kritik však předcházelo tvrzení W. Sombartah.o. jako zcela neútočném stvoření, které představuje virtuální subjekt rozhodování o fiktivních aktech v racionálních výkladových schématech.

homo economicus homo oeconomicus homo oeconomicus homo oeconomicus

Jiří Večerník


Viz též heslo společnost ekonomickáPetruskových Společnostech (2006)