Porodnost

porodnost – rození dětí chápané jako hromadný jev a vztahované k určité populaci. Spolu s úmrtností je p. nejdůležitější složka demografické reprodukce. Po stabilizaci úmrtnosti související s ukončením demografické revoluce je populační vývoj určitého územního celku či populace ovlivňován především p., která je i indikátorem soc. rozvoje v širším slova smyslu. P. závisí zejm. na plodivosti neboli fekunditě, což je schopnost muže a ženy rodit děti. Její výsledný efekt, vyjádřený počtem narozených dětí, se označuje jako plodnost neboli fertilita. Počet dětí, který se určitému páru narodí, závisí tedy nejen na jeho reprodukčním chování (viz chování demografické), ale i na jeho fekunditě. Typem demografického chování může být plánované rodičovství, kdy pár nějakým způsobem reguluje počet narozených dětí a intervaly mezi jednotlivými porody (pomocí různých antikoncepčních metod). Při analýze p. se narozené děti rozlišují podle rodinného stavu rodičů na děti manželské a nemanželské; zvl. místo zaujímají děti narozené do 8 měsíců po svatbě, tj. děti z tzv. předmanželských koncepcí. Narozené děti se dělí na živě narozené a mrtvě narozené (podle mezinár. definice). Narozené děti jsou také sledovány podle pořadí a rozložení porodů. Plodivost ženy se vztahuje jen k tzv. reprodukčnímu období, které se vymezuje obvykle věkovým rozpětím 15–49 let.

Nejjednodušším ukazatelem p. je hrubá míra p., která udává počet živě narozených dětí na 1 000 obyv. středního stavu sledované populace (nejčastěji v ročním vymezení); hodí se k mezinár. srovnání pouze u populací s podobnou věkovou strukturou. Tento ukazatel se zpřesňuje tím, že se živě narozené děti vztáhnou pouze k osobám v reprodukčním věku, čímž dostaneme tzv. míry plodnosti, které se definují vzhledem k legitimitě narozených dětí nebo k pohlaví rodičů: obecná míra plodnosti, která je nejčastěji používaným ukazatelem p., udává počet živě narozených dětí na 1 000 žen v reprodukčním věku v daném r. Index plodnosti udává počet dětí ve věku 0–4 roky k počtu žen ve věku 15 (popř. 20) až 44 (popř. 49) let a používá se v oblastech s neúplnou evidencí živě narozených. Tzv. Coaleovy indexy plodnosti jsou založené na principu nepřímé standardizace a používají se v případě, že neexistují data o počtu narozených podle věku matky. Míry plodnosti podle věku získáme tak, že počet živě narozených dětí ženám v určitém věku vztáhneme ke střednímu stavu žen příslušné věkové skupiny v daném roce; součet měr plodnosti podle věku vyjadřuje intenzitu plodnosti dané populace a udává průměrný počet živě narozených dětí připadajících na jednu ženu. Tento ukazatel je zvláště výhodný pro mezinár. srovnání. Jeho hodnota 2,1 zajišťuje prostou reprodukci populace bez početních změn (jen při nízké úmrtnosti). Klesne-li pod tuto hodnotu, početní stav populace se dlouhodobě snižuje a naopak. V transverzálním pojetí se mluví o úhrnné plodnosti, v longitudinálním (tj. týkajícím se jedné generace) o konečné plodnosti (viz též ukazatele demografické, analýza demografická). Vynásobíme-li součet měr plodnosti podle věku podílem děvčat při narození, získáme hrubou míru reprodukce, tj. průměrný počet živě narozených děvčat jedné ženě za neexistence úmrtnosti během reprodukčního období. Řada měr plodnosti podle věku a jejich kumulativních hodnot je základem tabulky plodnosti. Obdobně uspořádané redukované míry manželské plodnosti, tj. počty narozených dětí v určité sňatkové kohortě vztažené k počátečnímu počtu sňatků (bez ohledu na délku trvání manželství) tvoří tabulku manželské plodnosti. Tzv. diferenční plodností, tj. plodností různých soc. skupin, se zabývá sociologická demografie. Význ. roli ukazatele soc. vývoje a soc. úrovně hrají i ukazatelé p. územních, nár. a jiných společenství.

fertility, natality fécondité, natalité Geburtenziffer, Natalität natalità, fecondità

Literatura: Hawthorn, G.: The Sociology of Fertility. London 1970; Kučera, M.: Reprodukce obyvatelstva ČSSR v letech 1961–80 podle výsledků sčítání. Demografie, 1984, č.1; Kučera, M.: Rozdíly v úrovni plodnosti (diferenční plodnost). Demografie, 1985, č. 2; viz též demografie.

Květa Kalibová