Brokl Lubomír

Brokl Lubomír

27. října 1937 v Poličce (okr. Svitavy)

Vystudoval střední uměleckoprůmyslovou školu a filosofii a historii na filosofické fakultě Karlovy univerzity v Praze (absolv. 1961), načež začal vyučovat na katedře dialektického a historického materialismu fakulty všeobecného lékařství UK (1961–68), stal se kandidátem věd (CSc. 1966) a v období tzv. pražského jara krátce působil také v Ústavu státu a práva ČSAV. V 60. letech přispíval do Literárních novin, Literárních listů a dalších celospolečenských časopisů. V roce 1968 přestoupil do Sociologického ústavu ČSAV a krátce byl členem redakční rady Sociologického časopisu (1968–69; viz Sociologický časopis / Czech Sociological Review), na ústavu však mohl zůstat i po jeho „normalizační transformaci“ do Ústavu pro filosofii a sociologii ČSAV (do roku 1975). Dále působil jako odborný pracovník resortního Výzkumného ústavu strojírenské technologie a ekonomie (1975–90). V roce 1990 se vrátil na obnovený Sociologický ústav AV ČR (1990–2003 vedoucí oddělení sociologie politiky, 1992–97 zástupce ředitele), habilitoval se na Fakultě sociálních věd UK (doc. 2000) a získal profesuru na Vysoké škole ekonomické v Praze (prof. 2006). Po odchodu z akademie věd (2005) působí jako vedoucí katedry sociologie na Univerzitě Hradec Králové. Jeho manželkou je historička Eva Broklová (* 1939).

Brokl vstoupil do české sociologie v šedesátých letech, kdy se jako člen Mlynářova týmu pro otázky politické reformy začal věnovat problematice politiky a mocenského rozvrstvení společnosti. Z tohoto titulu byl také přizván k interpretaci Machoninova stratifikačního výzkumu. Ačkoli výzkum sám neposkytl vhodná data pro analýzu rozvrstvení moci v československé společnosti, Broklova kapitola v díle Československá společnost (1969) obsahuje řadu zajímavých postřehů o asymetrickém rozdělení politické moci nebo o rozdílném sociálním profilu členů KSČ v závislosti na období vstupu do strany. V období tzv. normalizace Brokl působil v „šedé zóně“, oficiálně prakticky nepublikoval a naopak přispíval do samizdatu. K akademické činnosti se mohl vrátit teprve po roce 1989, zpočátku zejména prostřednictvím poskytování základních informací o českém politickém vývoji na akademickém fóru. Výraznější politologické či sociologické dílo však již nevytvořil.

Knihy: Poslanci prvního českého parlamentu (1992–96) (Sociologický ústav AV ČR, Praha 1996; spoluautoři A. Kroupa a Z. Mansfeldová); Reprezentace zájmů v politickém systému České republiky (Sociologické nakladatelství, Praha 1997; s kolektivem); Postoje československých občanů k demokracii v roce 1969 (Sociologický ústav AV ČR, Praha 1999; s kolektivem); Hledání občanské společnosti (NHÚ J. Hlávky, Praha 2002).

Studie: Problém kultu osobnosti J.V. Stalina ze systémového hlediska (Filozofia 1965); Výzkum studentů medicíny Karlovy university 1962–1963 (Sociologický časopis 1966; spoluautor Z. Šafář); K problematice politického sytému (Sociologický časopis 1967); Problémy přechodu československé společnosti od totalitarismu k pluralitní demokracii (Sociologický časopis 1990); Nacionalismus jako nezamýšlený důsledek demokratizace společnosti? (Sociologický časopis 1992); Mezi listopadem 1989 a demokracií – antinomie naší politiky (Sociologický časopis 1992); Vztah poslanců českého parlamentu k voličům jako problém vertikální odpovědnosti (Sociologický časopis 2001; spoluautorky Z. Mansfeldová a A. Seidlová).

Příspěvky ve sbornících: Moc a sociální rozvrstvení (P. Machonin a kol.: Československá společnost. Epocha, Bratislava 1969); Der Übergang der tschechoslowakischen Gesellschaft vom totalitären Staat zur politischen Demokratie (Abbruch und Aufbruch. Akademie, Berlin 1992); Von der „unpolitischen“ zur „professionellen“ Politik. (Regimewechsel, Demokratisierung und politische Kultur in Ost-Mitteleuropa. Böhlau, Wien – Köln 1998); Czech and Slovak Political and Parliamentary Elites (J. Higley – J. Pakulski – W. Weselowski, eds.: Postcommunist Elites and Democracy in Eastern Europe. Mamillan, New York 1998; spoluautorka Z. Mansfeldová); Czech Political Parties and Cleavages after 1989 (K. Lawson – A. Römmele – G. Karasimeonov, eds.: Cleavages, Parties and Voters. Praeger, Westport 1999; spoluautoři Z. Mansfeldová a J. Blahož).

Zdeněk R. Nešpor

---

Lubomír Brokl se podílel na některých heslech této encyklopedie.
Lubomír Brokl je autorem některých publikací v Knižní bibliografii české sociologie.