Sociologická knižnice nakladatelství Svoboda: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 3: | Řádek 3: | ||
<div id="photo">[[Soubor:Sociologická_knižnice_nakladatelství_Svoboda_01.jpg|400px]]</div> | <div id="photo">[[Soubor:Sociologická_knižnice_nakladatelství_Svoboda_01.jpg|400px]]</div> | ||
− | Obnova české sociologie, respektive konstituce marxistické sociologie v šedesátých letech 20. století vedla k opětovnému zájmu o publikaci knižních sociologických děl překladových i domácích. Sociologické práce začaly vycházet v nakladatelství Academia, Mladá fronta, Orbis, Práce a jinde, zpočátku často formou nízkonákladových interních tisků. Redaktor stranického nakladatelství Svoboda (tehdy ještě Nakladatelství politické literatury, k přejmenování došlo 1966) Luboš Holub v roce 1965 inicioval vydávání Sociologické knižnice, jež se měla stát hlavní ediční řadou české sociologie. Řízením edice byla pověřena redaktorka Jarmila Oborská, odbornou ediční radu dále tvořili Miroslav [[Disman Miroslav|Disman]], Jaroslav [[Klofáč Jaroslav|Klofáč]], Jaroslav [[Kohout Jaroslav|Kohout]], Jan Kyselý, Miloslav [[Petrusek Miloslav|Petrusek]], Karel Pomaizl a [[Sedláček Oto|Jan Sedláček]]. Tato ediční rada vybrala k publikaci více než dvacet titulů, vesměs významných děl tehdejší české sociologie nebo aktuálních překladů z polštiny či světových jazyků, vycházejících pak v letech 1965–71. Sociologická knižnice tehdy tvořila skutečný intelektuální základ obnovované disciplíny. Nástup tzv. normalizace její hodnotu významně snížil. Nepodařilo se vydat všechny připravené rukopisy, v následujících letech Knižnice sice nebyla zrušena, avšak od roku 1972 se snížil počet vydávaných knih, vedle domácích autorů začaly dominovat překlady z ruštiny (a dalších jazyků socialistických zemí) a především podstatně klesla kvalita publikovaných děl a stoupla jejich ideologičnost. Neznamenalo to, že by všechna publikovaná díla nebyla z vědeckých důvodů kvalitní, jejich podíl se však v rámci edice výrazně snížil a některé svazky měly velmi spornou akademickou hodnotu. Edici v roce 1970 přestala řídit původní ediční rada, | + | Obnova české sociologie, respektive konstituce marxistické sociologie v šedesátých letech 20. století vedla k opětovnému zájmu o publikaci knižních sociologických děl překladových i domácích. Sociologické práce začaly vycházet v nakladatelství Academia, Mladá fronta, Orbis, Práce a jinde, zpočátku často formou nízkonákladových interních tisků. Redaktor stranického nakladatelství Svoboda (tehdy ještě Nakladatelství politické literatury, k přejmenování došlo 1966) Luboš Holub v roce 1965 inicioval vydávání Sociologické knižnice, jež se měla stát hlavní ediční řadou české sociologie. Řízením edice byla pověřena redaktorka Jarmila Oborská, odbornou ediční radu dále tvořili Miroslav [[Disman Miroslav|Disman]], Jaroslav [[Klofáč Jaroslav|Klofáč]], Jaroslav [[Kohout Jaroslav|Kohout]], Jan Kyselý, Miloslav [[Petrusek Miloslav|Petrusek]], Karel Pomaizl a [[Sedláček Oto|Jan Sedláček]]. Tato ediční rada vybrala k publikaci více než dvacet titulů, vesměs významných děl tehdejší české sociologie nebo aktuálních překladů z polštiny či světových jazyků, vycházejících pak v letech 1965–71. Sociologická knižnice tehdy tvořila skutečný intelektuální základ obnovované disciplíny. Nástup tzv. normalizace její hodnotu významně snížil. Nepodařilo se vydat všechny připravené rukopisy, v následujících letech Knižnice sice nebyla zrušena, avšak od roku 1972 se snížil počet vydávaných knih, vedle domácích autorů začaly dominovat překlady z ruštiny (a dalších jazyků socialistických zemí) a především podstatně klesla kvalita publikovaných děl a stoupla jejich ideologičnost. Neznamenalo to, že by všechna publikovaná díla nebyla z vědeckých důvodů kvalitní, jejich podíl se však v rámci edice výrazně snížil a některé svazky měly velmi spornou akademickou hodnotu. Edici v roce 1970 přestala řídit původní ediční rada, nakladatelskou redaktorkou zůstala Jarmila Oborská, v osmdesátých letech nahrazená Helenou Hennovou-Kluzovou. V souvislosti s pádem komunistického režimu bylo vydávání Sociologické knižnice jako ideologicky zprofanované ediční řady ukončeno, sociologickou literaturu začala vydávat celá řada nakladatelství; jediným na sociologii specializovaným nakladatelstvím je [[Sociologické nakladatelství (SLON)|Sociologické nakladatelství]]. |
V rámci Sociologické knižnice vyšla tato díla (edice nebyla číslována, číslování svazků je proto jen orientační): | V rámci Sociologické knižnice vyšla tato díla (edice nebyla číslována, číslování svazků je proto jen orientační): | ||
Řádek 80: | Řádek 80: | ||
Petr Podskalský [= Miloslav Petrusek]: „Sociologická knižnice v polemické optice.“ ''Sociologický obzor'' 2, 1988, 3: 21–26. | Petr Podskalský [= Miloslav Petrusek]: „Sociologická knižnice v polemické optice.“ ''Sociologický obzor'' 2, 1988, 3: 21–26. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.|Zdeněk R. Nešpor]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]] | [[Kategorie:Aut: Nešpor Zdeněk R.]] | ||
[[Kategorie:Ostatní subjekty se vztahem k sociologii]] | [[Kategorie:Ostatní subjekty se vztahem k sociologii]] | ||
[[Kategorie:SIZCSg]] | [[Kategorie:SIZCSg]] |
Aktuální verze z 27. 8. 2018, 09:37
Sociologická knižnice nakladatelství Svoboda (1965–1989)
Obnova české sociologie, respektive konstituce marxistické sociologie v šedesátých letech 20. století vedla k opětovnému zájmu o publikaci knižních sociologických děl překladových i domácích. Sociologické práce začaly vycházet v nakladatelství Academia, Mladá fronta, Orbis, Práce a jinde, zpočátku často formou nízkonákladových interních tisků. Redaktor stranického nakladatelství Svoboda (tehdy ještě Nakladatelství politické literatury, k přejmenování došlo 1966) Luboš Holub v roce 1965 inicioval vydávání Sociologické knižnice, jež se měla stát hlavní ediční řadou české sociologie. Řízením edice byla pověřena redaktorka Jarmila Oborská, odbornou ediční radu dále tvořili Miroslav Disman, Jaroslav Klofáč, Jaroslav Kohout, Jan Kyselý, Miloslav Petrusek, Karel Pomaizl a Jan Sedláček. Tato ediční rada vybrala k publikaci více než dvacet titulů, vesměs významných děl tehdejší české sociologie nebo aktuálních překladů z polštiny či světových jazyků, vycházejících pak v letech 1965–71. Sociologická knižnice tehdy tvořila skutečný intelektuální základ obnovované disciplíny. Nástup tzv. normalizace její hodnotu významně snížil. Nepodařilo se vydat všechny připravené rukopisy, v následujících letech Knižnice sice nebyla zrušena, avšak od roku 1972 se snížil počet vydávaných knih, vedle domácích autorů začaly dominovat překlady z ruštiny (a dalších jazyků socialistických zemí) a především podstatně klesla kvalita publikovaných děl a stoupla jejich ideologičnost. Neznamenalo to, že by všechna publikovaná díla nebyla z vědeckých důvodů kvalitní, jejich podíl se však v rámci edice výrazně snížil a některé svazky měly velmi spornou akademickou hodnotu. Edici v roce 1970 přestala řídit původní ediční rada, nakladatelskou redaktorkou zůstala Jarmila Oborská, v osmdesátých letech nahrazená Helenou Hennovou-Kluzovou. V souvislosti s pádem komunistického režimu bylo vydávání Sociologické knižnice jako ideologicky zprofanované ediční řady ukončeno, sociologickou literaturu začala vydávat celá řada nakladatelství; jediným na sociologii specializovaným nakladatelstvím je Sociologické nakladatelství.
V rámci Sociologické knižnice vyšla tato díla (edice nebyla číslována, číslování svazků je proto jen orientační):
- Vladimír Srb: Úvod do demografie (1965);
- Oldřich Matoušek – Jiří Růžička: Psychologie práce. Základní otázky (1965);
- Jaroslav Kohout a kol.: Sociologie a psychologie v hospodářské praxi (1966);
- Jan Szczepański: Základní sociologické pojmy (1966, překlad M. Disman);
- Václav Lamser: Základy sociologického výzkumu (1966);
- Blanka Filipcová: Člověk, práce, volný čas (1967);
- Antonina Kłoskowská: Masová kultura (1967, překlad Jan Sedláček)
- Sociologie v SSSR (1967, překlad J. Bauerová a J. Oborská; autoři G. M. Andrejevová, J. P. Nikitin, B. A. Grušin, V. N. Sadovskij, P. P. Maslov, I. J. Pisarev, V. S. Němčinov, V. B. Olšanskij, A. G. Zdravomyslov, V. A. Jadov, G. V. Osipov, S. F. Frolov, G. T. Žuravlev);
- Jiří Musil: Sociologie soudobého města (1967);
- T. W. Adorno – J. Habermas – L. v. Friedeburg: Dialektika a sociologie (1967, překlad B. Loewenstein a L. Holub);
- Elisabeth Noellová: Výzkum veřejného mínění (1968, překlad M. Cyžowá a A. Širmer);
- Jaromír Janoušek: Sociální komunikace (1968);
- Miloslav Petrusek: Sociometrie. Teorie, metoda, techniky (1969);
- Włodzimierz Wesołowski: Třídy, vrstvy a moc (1969, překlad Jan Sedláček);
- Váslav Lamser – Ladislav Růžička: Základy statistiky pro sociology (1970);
- Milan Nakonečný: Sociální psychologie (1970);
- Talcott Parsons: Společnosti. Vývojové a srovnávací hodnocení (1971, překlad E. Bártová);
- Josef Wolf (ed.): Kulturní a sociální antropologie (1971; řada překladatelů);
- Jiří Musil: Sociologie bydlení (1971);
- Jaromír Janoušek, Věra Bokorová a kol.: Motivace a civilizační proměny (1971);
- Gennadij V. Osipov: Sociologie (1972, překlad M. Petrusek);
- Boris A. Grušin: Veřejné mínění a jeho výzkum (1972, překlad L. Vacek, L. Kalivoda, J. Bečvář a Č. Adamec);
- Vadim S. Semenov: Kapitalismus a třídy. Výzkum sociální struktury současné kapitalistické společnosti (1972, překlad J. Oborská);
- Jiří Růžička – Oldřich Matoušek – Aleš Hladký: Člověk a práce. Psychologické aspekty pracovní činnosti (1972);
- Jiří Houška: Společenská struktura a revoluce (1974);
- Josef Alan: Společnost – vzdělání – jedinec. Kapitoly ze sociologie vzdělání (1974);
- Dimitrij I. Česnokov: Historický materialismus jako marxisticko-leninská sociologie (1975, překlad S. Kučera);
- Masová komunikace a propaganda (1975, překlad J. Průcha);
- Stefan Nowak: Metodologie sociologických výzkumů (1975, překlad J. Večerník);
- František Charvát: Teorie sociální struktury a struktura sociálních teorií (1975);
- Blanka Filipcová – Jindřich Filipec: Různoběžky života. Zápas o socialistický životní způsob (1976);
- Leonid A. Gordon: Člověk po práci. Sociální problémy životního způsobu a mimopracovního času (1976, překlad J. Večerník a J. Oborská);
- Valentin D. Podmarkov: Úvod do sociologie průmyslu (1976, překlad J. Bauerová);
- František Zich: Sociologický výzkum (1976);
- Alexandr Fazik: Mládež ve společnosti (1977);
- Jiří Musil: Urbanizace v socialistických zemích (1977);
- Gennadij T. Žuravlev: Sociální informace a řízení ideologického procesu (1977, překlad J. Průcha);
- Viktor G. Afanasjev: Sociální informace a řízení společnosti (1978, překlad J. Černý a E. Hausknechtová);
- František Charvát – Jiří Večerník: Třídy a vrstvy v buržoazní sociologii (1978);
- Alexej N. Leonťjev: Činnost, vědomí, osobnost (1978, překlad M. Sedláková);
- Jiří Růžička: Psychologie v práci s lidmi (1978);
- Antonín Velehradský a kol.: Hodnocení a hodnoty v činnosti člověka (1978);
- Aleksandr B. Pupko: Člověk a vojenská technika. Filozoficko-sociologická studie (1979, překlad J. Lázna);
- Anatolij N. Veličko – Valentin G. Podmarkov: Sociolog v podniku (1979, překlad M. Komárek);
- Příručka pro sociology. Základní pojmy a metodologické principy marxisticko-leninské sociologie (1980, překlad Z. Šafář; autoři M. N. Rutkevič, G. V. Osipov, S. F. Frolov, V. V. Kolbanovskij, V. A. Krublikov, G. A. Slesarev, A. V. Bezrukov, V. V. Vitjuk, A. B. Kopytnikov, V. S. Korobejnikov, V. I. Staroverov, F. R. Filippov, O. I. Škaratan, Z. A. Jankova, A. V. Kabyšča, V. P. Šljapentoch, V. I. Molčanov, E. P. Andrejev, G. I. Seganěnko, E. C. Něrsesovová, E. A. Orlovová, E. P. Petrov, V. A. Čerepanov, V. I. Chmelenskij);
- Michal Illner – Miroslav Foret: Sociální ukazatele. Metodologie, zdroje, využití (1980);
- Buržoazní sociologie a současnost (1981, překlad J. Šanderová a J. Večerník; autoři G. V. Osipov, L. G. Ionin, G. M. Andrejevová, J. N. Davydov, M. S. Kovaljevová, V. N. Fominová, N. V. Filipenko, J. D. Modržinská, E. A. Orlovová, A. D. Kovaljev, A. B. Gofman, S. E. Efirov);
- Jurij N. Davydov – Leonid G. Jonin – Gennadij V. Osipov: Kritika současné buržoasní teoretické sociologie (1982, překlad Z. Mansfeldová);
- Igor S. Kon: Dějiny buržoasní sociologie 19. a začátku 20. století (1982, překlad Jan Sedláček);
- M. S. Komarov: Dějiny buržoasní sociologie první poloviny 20. století (1983, překlad Jan Sedláček);
- Dobrin Spasov: Od logiky k sociologii (1983, překlad O. Vochoč);
- Aleksandr D. Švejcer – Leonid B. Nikolskij: Úvod do sociolingvistiky (1983, překlad J. Kraus);
- František Zich a kol.: Pracovní kolektiv a socialistická společnost (1983);
- Galina M. Andrejeva: Sociální psychologie (1984, překlad Z. Mansfeldová);
- Jaromír Janoušek: Společná činnost a komunikace (1984);
- G. V. Gazenko: Současná buržoasní politická věda (1985, překlad Jan Sedláček);
- Karel Rychtařík: Sociologie poznání a přeměny světa (1985);
- Aleš Sekot: Sociologie náboženství (1985);
- Karel Vítek: Problémy manželské rovnováhy. Východiska rozvodové prevence (1985);
- František Zich: Sociální procesy. Metodologické otázky zkoumání dialektiky společenského vývoje (1986);
- Jaroslava Bauerová – Eva Bártová: Proměny ženy v rodině, práci a ve veřejném životě (1987);
- Josef Kohl: Rozhodování v každodenní životní a řídící praxi (1987);
- Aleksandr K. Uledov: Společenská psychologie a ideologie (1987, překlad E. Hanousek);
- Jana Duffková: Zkoumání budoucnosti. Kritická analýza nemarxistických koncepcí (1988);
- Sociální deviace. Úvod do obecné teorie (1988, překlad A. Miltová);
- Aleksandr A. Galkin – Fjodor M. Burlackij: Politická sociologie kapitalismu (1989, překlad Jan Sedláček);
- Vladimir G. Andrejenkov a kol.: Typologie a klasifikace v sociologických výzkumech (1989, překlad V. Forst);
- Niko Jachiel: Sociologie a sociální praxe (1989, překlad B. Šimková).
Literatura:
Petr Podskalský [= Miloslav Petrusek]: „Sociologická knižnice v polemické optice.“ Sociologický obzor 2, 1988, 3: 21–26.