Degradace sociální: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bolte, K. M.'': Sozialer Aufstieg und Abstieg. 1959; ''Sorokin, P. A.'': Social Mobility. 1927. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Bolte, K. M.'': Sozialer Aufstieg und Abstieg. 1959; ''Sorokin, P. A.'': Social Mobility. 1927. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Mucha Ivan|Ivan Mucha]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Mucha Ivan]] | [[Kategorie:Aut: Mucha Ivan]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]] | [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:01
degradace sociální – (z lat. degradare – sesazovat) – původně znamená snížení na nižší stupeň důstojnosti, které obvykle následuje jako sankce za nějaký přestupek nebo zločin. V s-gii lze d.s. charakterizovat jako zvl. typ soc. sestupu, který je změnou statusu a prestiže a vede k poklesu sociálního postavení, spol. významu. Procesy d.s. však nemohou být redukovány pouze na změny soc. pozice a ne každý soc. sestup je d.s. Mluví-li se o d.s., pak se předpokládá, že je degradován někdo někým. Tím i oním může být jedinec či soc.skupina. O d.s., tedy o zbavení statusu, hodnosti, významu a důstojnosti, rozhoduje vždy určitá moc či autorita. D.s. bývá spojena i se ztrátou cti a důvěry a někdy je provázena veřejnou ostudou. Může být spojena se ztrátou zaměstnání, majetku, veř. funkcí. D.s. může provázet ostrakizace (viz ostrakismus) a degradovaný se stává outsiderem. Hromadné procesy d.s. vedou ke vzniku spec. soc. vrstev odmítaných buď obecně, nebo některou z význ. soc. skupin, vrstev, které se nacházejí v soc. vakuu (viz vrstvy deklasované, polosvět, lumpenproletariát). Další význam d.s. spočívá v tom, že zároveň fixuje určité soc. bariéry a legitimizuje sociální exkluzi a segregaci. V porevol. období, resp. v období po větším spol. zvratu mohou být soc. degradováni jedinci, ale i celé soc. skupiny, reprezentující minulý režim těmi, kteří se stali novými držiteli moci (viz též lustrace). D.s. může být morálně relativizována tím, že různé skupiny veřejnosti akceptují degradaci konkrétních osob a skupin odlišně, v krajním příp. až k jejímu převrácení do roviny veřejné pocty. D.s. tohoto druhu většinou také nebývá trvalým, definitivním jevem.
social degradation dégradation sociale soziale Degradierung, sozialer Abstieg degradazione sociale
Literatura: Bolte, K. M.: Sozialer Aufstieg und Abstieg. 1959; Sorokin, P. A.: Social Mobility. 1927.