Válka: Porovnání verzí
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
imported>Admin (Přidána poslední věta Viz též heslo společnost porevoluční v Petruskových Společnostech (2006)) |
||
| (Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
| − | <span id="entry">válka</span> – řešení mezistátních či občanských sporů násilným, většinou krvavým způsobem, ozbrojenou mocí. Někdy se uvádí, že ''v.'' je druhem ''boje o život''. Specif. typem ''v.'' je [[válka náboženská|náboženská válka]]. Přeneseně se termín ''v.'' používá i pro polit. a hosp. soupeření a hovoří se i o ''psychologické válce'', příp. o ideologické válce. Tzv. ''studená válka'' využívá spíše psychol a ideol. „zbraně“ včetně zastrašování zbrojením, tedy přípravou na skutečnou ''v.'' Podle ''K. Ph. G. von Clausewitze'' je ''v.'' akt [[násilí]] vykonávaný s cílem donutit protivníka, aby se podřídil naší vůli; je to nástroj [[politika|politiky]]. ''V. I. Lenin'' definoval ''v.'' jako pokračování politiky. V ortodoxním marxismu je ''v.'' považována především za důsledek ekon. procesů a [[boj třídní|třídního boje]]. V pluralistickém spektru pohledů na ''v.'' se vyskytují náb., naturalistické, psychol., technokratické aj. ''teorie válek''. ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|P. A. Sorokin]]'' uvádí protikladné s-gické teorie soc. funkcí a příčin ''v.'': jedny obhajují ''v.'' jako činitele pokroku s blahodárnými účinky a druhé absolutizují její škodlivost a zkázonosný vliv. ''S. R. Steinmetz'' tvrdí, že ''v.'' z lidských dějin nikdy nezmizí. Soc. činitele a důsledky ''v.'' analyzuje [[sociologie války]]. Podle morální a právní klasifikace lze ''v.'' dělit na spravedlivé a nespravedlivé, obranné a útočné, podle rozsahu na ''v.'' lokální a svět., mezi dvěma státy a koaliční, krátké či vleklé, a podle použití vojenské techniky se rozlišují ''v.'' omezené a totální, dnes konvenční anebo s použitím zbraní hromadného ničení, ''v.'' statické a dynamické. Na ''v.'' s použitím zbraní hromadného ničení je vesměs pohlíženo jako na zložin ohrožující lidstvo. Proti ''v.'' je zaměřeno [[hnutí mírové|mírové hnutí]] (viz též [[teorie míru]]). Přeneseně se termín ''v.'' používá i pro polit. a hosp. soupeření a hovoří se i o ''psychologické válce'', příp. o ideologické válce. Tyto „války“ používají různé způsoby přesvědčování, příp. manipulace veř. mínění. Tzv.''studená válka'' využívá kromě psychol. a ideol. „zbraní“ také zastrašování zbrojením, tedy přípravou na skutečnou válku. | + | <span id="entry">válka</span> – řešení mezistátních či občanských sporů násilným, většinou krvavým způsobem, ozbrojenou mocí. Někdy se uvádí, že ''v.'' je druhem ''boje o život''. Specif. typem ''v.'' je [[válka náboženská|náboženská válka]]. Přeneseně se termín ''v.'' používá i pro polit. a hosp. soupeření a hovoří se i o ''psychologické válce'', příp. o ideologické válce. Tzv. ''studená válka'' využívá spíše psychol a ideol. „zbraně“ včetně zastrašování zbrojením, tedy přípravou na skutečnou ''v.'' Podle ''K. Ph. G. von Clausewitze'' je ''v.'' akt [[násilí]] vykonávaný s cílem donutit protivníka, aby se podřídil naší vůli; je to nástroj [[politika|politiky]]. ''V. I. Lenin'' definoval ''v.'' jako pokračování politiky. V ortodoxním marxismu je ''v.'' považována především za důsledek ekon. procesů a [[boj třídní|třídního boje]]. V pluralistickém spektru pohledů na ''v.'' se vyskytují náb., naturalistické, psychol., technokratické aj. ''teorie válek''. ''[[Sorokin Pitirim Alexandrovič|P. A. Sorokin]]'' uvádí protikladné s-gické teorie soc. funkcí a příčin ''v.'': jedny obhajují ''v.'' jako činitele pokroku s blahodárnými účinky a druhé absolutizují její škodlivost a zkázonosný vliv. ''S. R. Steinmetz'' tvrdí, že ''v.'' z lidských dějin nikdy nezmizí. Soc. činitele a důsledky ''v.'' analyzuje [[sociologie války]]. Podle morální a právní klasifikace lze ''v.'' dělit na spravedlivé a nespravedlivé, obranné a útočné, podle rozsahu na ''v.'' lokální a svět., mezi dvěma státy a koaliční, krátké či vleklé, a podle použití vojenské techniky se rozlišují ''v.'' omezené a totální, dnes konvenční anebo s použitím zbraní hromadného ničení, ''v.'' statické a dynamické. Na ''v.'' s použitím zbraní hromadného ničení je vesměs pohlíženo jako na zložin ohrožující lidstvo. Proti ''v.'' je zaměřeno [[hnutí mírové|mírové hnutí]] (viz též [[teorie míru]]). Přeneseně se termín ''v.'' používá i pro polit. a hosp. soupeření a hovoří se i o ''psychologické válce'', příp. o ideologické válce. Tyto „války“ používají různé způsoby přesvědčování, příp. manipulace veř. mínění. Tzv. ''studená válka'' využívá kromě psychol. a ideol. „zbraní“ také zastrašování zbrojením, tedy přípravou na skutečnou válku. |
<div class="translations"> | <div class="translations"> | ||
| Řádek 13: | Řádek 13: | ||
[[Kategorie:Aut: Bláha Karel]] | [[Kategorie:Aut: Bláha Karel]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]] | [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]] | ||
| + | ---- | ||
| + | <span class="see-also">Viz též heslo [[válka (MSgS)|válka]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br /> | ||
| + | <span class="see-also">Viz též heslo [[společnost porevoluční (PSpol)|společnost porevoluční]] v [[PSpol|Petruskových Společnostech (2006)]]</span><br /> | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] | ||
Aktuální verze z 21. 9. 2020, 07:17
válka – řešení mezistátních či občanských sporů násilným, většinou krvavým způsobem, ozbrojenou mocí. Někdy se uvádí, že v. je druhem boje o život. Specif. typem v. je náboženská válka. Přeneseně se termín v. používá i pro polit. a hosp. soupeření a hovoří se i o psychologické válce, příp. o ideologické válce. Tzv. studená válka využívá spíše psychol a ideol. „zbraně“ včetně zastrašování zbrojením, tedy přípravou na skutečnou v. Podle K. Ph. G. von Clausewitze je v. akt násilí vykonávaný s cílem donutit protivníka, aby se podřídil naší vůli; je to nástroj politiky. V. I. Lenin definoval v. jako pokračování politiky. V ortodoxním marxismu je v. považována především za důsledek ekon. procesů a třídního boje. V pluralistickém spektru pohledů na v. se vyskytují náb., naturalistické, psychol., technokratické aj. teorie válek. P. A. Sorokin uvádí protikladné s-gické teorie soc. funkcí a příčin v.: jedny obhajují v. jako činitele pokroku s blahodárnými účinky a druhé absolutizují její škodlivost a zkázonosný vliv. S. R. Steinmetz tvrdí, že v. z lidských dějin nikdy nezmizí. Soc. činitele a důsledky v. analyzuje sociologie války. Podle morální a právní klasifikace lze v. dělit na spravedlivé a nespravedlivé, obranné a útočné, podle rozsahu na v. lokální a svět., mezi dvěma státy a koaliční, krátké či vleklé, a podle použití vojenské techniky se rozlišují v. omezené a totální, dnes konvenční anebo s použitím zbraní hromadného ničení, v. statické a dynamické. Na v. s použitím zbraní hromadného ničení je vesměs pohlíženo jako na zložin ohrožující lidstvo. Proti v. je zaměřeno mírové hnutí (viz též teorie míru). Přeneseně se termín v. používá i pro polit. a hosp. soupeření a hovoří se i o psychologické válce, příp. o ideologické válce. Tyto „války“ používají různé způsoby přesvědčování, příp. manipulace veř. mínění. Tzv. studená válka využívá kromě psychol. a ideol. „zbraní“ také zastrašování zbrojením, tedy přípravou na skutečnou válku.
war guerre Krieg guerra
Literatura: Beneš, E.: Válka a kultura. 1922; Clausewitz, C. von: O válce. 1959; Chalupný, E.: Sociologie soutěže, boje a války. Praha 1968; Sorokin, P. A.: (1928) Sociologické nauky přítomnosti. Praha 1936; Steinmetz, S. R.: Die Soziologie des Krieges. 1929; Wright, Q.: (1942) A Study of War. 1965.
Viz též heslo válka v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)
Viz též heslo společnost porevoluční v Petruskových Společnostech (2006)