Historicismus: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Hayek, F. A.'': The Counter-Revolution of Science. Studies on the Abuse of Reason. New York 1952; ''Popper, K.'': (1957) Bída historicismu. Praha 1994. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Hayek, F. A.'': The Counter-Revolution of Science. Studies on the Abuse of Reason. New York 1952; ''Popper, K.'': (1957) Bída historicismu. Praha 1994. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]] | [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]] | [[Kategorie:Terminologie/sociální změna a dějiny]] | ||
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]] | [[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:02
historicismus – (z řec. historia = zvídání) – termín používaný K. R. Popperem pro označení specif. typu společeskovědního myšlení, které chce na základě odhalení a formulace hist. zákonitostí věd. zdůvodnit předvídání spol. vývoje. H. je podle Poppera metodol. přístup, který tvrdí, že hist. predikce je zásadním úkolem soc. věd. a je nejen možná, ale exaktně věd., je-li ovšem založena na odhalení rytmů, vzorců, zákonů nebo trendů, jimž podléhá, řídí se hist. evoluce. Popper doložil, že h. je založen na mylném pojetí zákona, hist. trendu či vývojové pravidelnosti a že jeho vlastním smyslem není budoucí vývoj předvídat, ale ideol. zdůvodnit určitou podobu žádoucí, chtěné budoucnosti. Popper rozlišuje 2 zákl. formy h., naturalistickou a antinaturalistickou, na základě toho, do jaké míry je předvídání modelováno podle vzoru přír. věd, zejm. fyziky. Prototypem h. je Popperovi marxismus, který fakticky proměňuje s-gii v teor. historii. Jisté pozitivum h. spočívá v tom, že je zdravou reakcí na naivní interpretaci polit. dějin jako souboru událostí spojených výhradně s činností velkých osobností. Na druhé straně však odpor k přeceňování role velkých osobností dal vzniknout různým „duchům“ doby, národa či armády, pro něž Popper žádnou sympatii nemá. Koncepce h. je spojena s kritikou holismu, metodologického esencialismu a metodol. kolektivismu (viz individualismus metodologický), pozitivně pak s Popperovým pojetím partikulárního soc. inženýrství, které proti ideji staví revoluce či obecně makrostrukturální změny. Popper kritizuje h. také eticky a polit. jako nemravný nástroj zneužití a obětování lidí ve jménu údajně fatální, nevyhnutelné dějinné zákonitosti. Podobnou koncepci h. sdílí také ekonom F. A. von Hayek, který pravděpodobně Poppera k tomuto typu metodol. uvažování inspiroval. Hayek pokládá h. za formu scientismu a vidí v něm jednu z mnoha podob soc. a polit. zneužití či nadužití vědy.
historicism historisme, historicisme Historizismus storicismo
Literatura: Hayek, F. A.: The Counter-Revolution of Science. Studies on the Abuse of Reason. New York 1952; Popper, K.: (1957) Bída historicismu. Praha 1994.