Palackého univerzita v Olomouci

Palackého univerzita v Olomouci (1946–1949, 1968–1969, 1971–)

Historie olomoucké univerzity sahá do roku 1573, kdy tamní jezuitská akademie získala univerzitní práva, tato univerzita – v letech 1782–1827 snížená na úroveň filosoficko-teologického lycea – však byla v roce 1860 zrušena; v Olomouci byla ponechána pouze samostatná Teologická fakulta, jež se prolínala s arcibiskupským seminářem (viz Biskupské semináře). Olomoucká univerzita byla znovuzřízena v roce 1946 s názvem Palackého univerzita, jejím prvním rektorem se stal filosof a sociolog Josef L. Fischer. Na Filosofické fakultě obnovené univerzity byla přitom přednášena rovněž sociologie, kterou vyučovali Miloslav Trapl, Juliána Obrdlíková a ekonom Karel Maiwald. Sociologie byla rovněž rigorózním předmětem, v letech 1949–53 z ní skládalo hlavní rigorózum 9 studentů. Výuka sociologie nicméně skončila záhy po únorovém převratu, kdy Maiwald emigroval a Trapl přešel na Pedagogickou fakultu. Po zrušení sociologického semináře v roce 1949 Obrdlíková přešla do nově vytvořeného celouniverzitního Ústavu pro plánování, který však již výuku sociologie nerealizoval, a v roce 1951 univerzitu zcela opustila.

K dalšímu pokusu o etablování sociologie v Olomouci došlo v polovině šedesátých let 20. století v rámci Pedagogického institutu. Ten vznikl z původní Pedagogické fakulty Palackého univerzity osamostatněním v roce 1953, v roce 1964 byl do univerzity znovu včleněn. Na obnovené Pedagogické fakultě byl roku 1964 zřízen Kabinet sociologie výchovy a mládeže, roku 1968 přeměněný na katedru sociologie. Na činnosti tohoto kabinetu/katedry se podíleli mladí zájemci o sociologii Vladimír Jochmann, Ferdinand Koudelka a Milan Schneider; naproti tomu J. L. Fischer a M. Trapl, ačkoli na Palackého univerzitě nadále/opětovně působili, jim byli převážně jen morální oporou. Zřízení katedry přitom umožnilo oborové studium sociologie (dříve se jednalo pouze o sociologické přednášky pro studenty jiných oborů), vědecky se pracoviště orientovalo hlavně na výzkum mládeže. Svoji existenci si přitom namnoze „vyvzdorovalo“, protože původní plány na organizaci sociologického studia a výzkumu v Československu s Olomoucí nepočítaly. Začalo rovněž vydávat časopis Sociologica (1969). Katedra sociologie však trvala jen krátce, v roce 1969 byla zrušena a většina jejích pracovníků musela univerzitu opustit.

Na počátku sedmdesátých let 20. století nebylo jasné, bude-li výuka sociologie na Palackého univerzitě zachována. Došlo k tomu prostřednictvím nově zřízené katedry aplikované sociologie na Filosofické fakultě, jejímž vedoucím se stal čerstvě habilitovaný (1970) Karel Vítek (1971). Katedra se začala věnovat především sociologii rodiny a sociálním patologiím, i když do určité míry navázala i na výzkumy předchozí katedry. V roce 1990 byla zrušena, stejně jako katedry výchovy a vzdělávání dospělých a teorie a organizace kulturní práce, místo nich byla nově založena katedra sociologie a andragogiky. Jejím prvním vedoucím se stal rehabilitovaný Vladimír Jochmann, sociologickou sekci katedry dále reprezentovali Martin Fafejta, Ivana Loučková, Dan Ryšavý, Dana Sýkorová, Dušan Šimek a František Znebejánek. Katedra začala vydávat sborník Acta Universitatis Palackianae Olomucensis – Facultas Philosophica – Sociologica et Andragogica (1992, 2005–2010). Studium sociologie a andragogiky bylo v roce 2009 doplněno o kulturní antropologii a v roce 2016 o religionistiku. Katedru v současnosti vede Dušan Lužný, který na Palackého univerzitu přešel v roce 2010 (ale již v roce 2001 se zde habilitoval).

Literatura:

Ferdinand Koudelka: „Česká sociologie na Palackého univerzitě v Olomouci v letech 1962–1970.“ Sociologický časopis / Czech Sociological Review 40, 2004: 623–630.

Zdeněk R. Nešpor