Analýza dokumentů: Porovnání verzí
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
(Přidána poslední věta Viz též heslo dokumenty osobní v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)) |
||
Řádek 15: | Řádek 15: | ||
[[Kategorie:Aut: Buriánek Jiří]] | [[Kategorie:Aut: Buriánek Jiří]] | ||
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]] | [[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]] | ||
+ | ---- | ||
+ | <span class="see-also">Viz též heslo [[dokumenty osobní (MSgS)|dokumenty osobní]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span> | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 10. 11. 2018, 19:18
analýza dokumentů – jedna z aplikací analytické metody, která je zároveň důležitou technikou sběru informací používanou v empir. výzkumu. V zásadě se týká rozboru a využití údajů všech dokumentů, v nichž jsou zafixovány informace o soc. realitě. Postup a.d. se řídí do značné míry typem dokumentů: tím, zda jde o dokumenty primární (původní informace, záznamy) či sekundární (vzniklé transformací, dopracováním nebo interpretací primárních dokumentů), osobní či neosobní (většinou úřední), oficiální či neoficiální, spontánně vzniklé či navozené (vyžádané), materiální (nástroje, symboly, stopy činnosti) či písemné, vizuální (obrazové, včetně fotografie, filmu, atd.) či fonetické (zvukové záznamy). Posouzení druhu dokumentu je prvním krokem a.d. a zároveň je součástí tzv. kritiky pramenů, která dále zahrnuje posouzení informační hodnoty, validity a reliability. Tzv. vnitřní kritika je zaměřena na kvalitu dokumentu jako takového, vnější kritika na jeho použitelnost. Posuzuje se původnost (autentičnost) dokumentu, jeho autorství, účel a metody zpracování (poslední zejm. u dokumentů statist., výzk. zpráv apod.). Při práci s rozsáhlejšími soubory dokumentů vzniká otázka kritérií jejich výběru a způsobu jejich zpracování. Dokument může být analyzován nejen jako zdroj informace, ale i jako sociální fakt, který má své místo a působí v soc. realitě.
Lze rozlišit 2 zákl. formy a.d.: 1. analýzu kvalitativní, což je tradiční forma spojující kritiku pramene s exploatací jeho obsahu; bývá většinou zapojena do přípravné výzkumné fáze a jen málokdy sleduje konfirmační cíle; je založena na porozumění a interpretaci obsahu a váže se na proceduru monografickou, proceduru typologickou a historickou, jejím zvl. případem je využití biografické metody; 2. analýzu kvantitativní, která přichází v úvahu zejm. u některých úředních, resp. veř. dokumentů, jako jsou soupisy, výkazy, statistiky, kde lze provádět další třídění, kvantifikaci v podobě indexů apod. – jde tedy o jakákoliv primární data hromadného charakteru, mezi něž patří i data pocházející z dříve provedených s-gických a jiných výzkumů (viz též analýza sekundární). Na kvantifikaci je založena i obsahová analýza, třebaže vychází z kvalitativního definování jednotek a ústí v kvalitativní interpretaci. Kvantitativní analýza (zejm. právě obsahová analýza) je mnohými autory považována za moderní způsob a.d., který umožňuje rozsáhlejší zapojení výpočetní techniky. Podmínkou její efektivnosti je dostatečné množství materiálu a pozitivní vyústění kvalitativní kritiky pramenů. V obou formách a.d. hodně záleží na schopnosti výzkumníka syntetizovat a interpretovat jednotlivá zjištění. Málokterý výzkum bývá založen výhradně na a.d. Bývá buď součástí předvýzkumu, orientačního výzkumu, nebo doplňkovým postupem. Výjimkou jsou výzkumy prováděné výhradně hist. metodou a používající historické dokumenty, které jsou často jen na a.d. odkázány.
document analysis, document research analyse des documents Dokumentenanalyse analisi dei documenti
Literatura: viz metody sociologické.
Viz též heslo dokumenty osobní v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)