Revoluce vědeckotechnická: Porovnání verzí

(Přidána poslední věta Viz též heslo revoluce vědeckotechnická v historickém Malém sociologickém slovníku (1970))
imported>Admin
(Přidána poslední věta Viz též heslo společnost postindustriálníPetruskových Společnostech (2006))
 
Řádek 17: Řádek 17:
 
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
 
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]]
 
----
 
----
<span class="see-also">Viz též heslo [[revoluce vědeckotechnická (MSgS)|revoluce vědeckotechnická]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span>
+
<span class="see-also">Viz též heslo [[revoluce vědeckotechnická (MSgS)|revoluce vědeckotechnická]] v historickém [[MSgS|Malém sociologickém slovníku (1970)]]</span><br />
 +
<span class="see-also">Viz též heslo [[společnost postindustriální (PSpol)|společnost postindustriální]] v [[PSpol|Petruskových Společnostech (2006)]]</span><br />
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 21. 9. 2020, 07:16

revoluce vědeckotechnická – název užívaný většinou marx. autory pro nové procesy vývoje vzájemných vztahů mezi vědou, technikou, resp. výrobou a společností, které se objevují od poloviny 20. st. se zprůmyslněním věd. a tech. poznatků. Paralelně s pojmem r.v. se objevuje pojem vědeckotechnický pokrok, který akcentuje pozitivní charakter změn působených vědou a technikou, a pojem vědeckotechnický rozvoj, vztahující se spíše k pozvolným revolučním změnám. Jako rozhodující znak r.v. se uvádí její univerzálnost, která spočívá ve změně celé technologie. Souvislosti mezi r.v. a průmyslovou revolucí zkoumal J. Purš; rozlišuje 3 vývojové fáze: 1. revoluci průmyslovou (od 80. l. 18. st. do konce 19. st. s centrem v Anglii); 2. revoluci technickověd. (od 19. st. do 2. svět. války s centrem v Německu a v USA); 3. r.v., která začala už po 2. svět. válce a navázala na věd. objevy z přelomu 19. st. Ale např. G. M. Křižanovskij rozlišuje věk páry (kapitalismus), věk elektřiny (socialismus), věk atomové energie (komunismus). J. D. Bernal má koncepci 5 epoch: říční zemědělská kultura, staré Řecko, období 16. a 17. st. v Evropě, prům. revoluce v Anglii, r.v. naší doby.

Obecné úvahy o pohybu od industriální společnosti ke společnosti postindustriální prostřednictvím revol. změn v oblasti vědy a techniky spojují D. Bell, Z. Brzeziński aj. s podstatnými soc. změnami. A. Toffler spojuje první vlnu r.v. s rozvojem zemědělství, druhou s rozvojem hromadné průmyslové výroby, třetí – současnou, kterou datuje od 50. l. 20. st., spojuje s rozvojem potenciálu lidského rozumu (viz „třetí vlna“). N. D. Kondraťjev objevil ve 20. l. při studiu konjunkturálního cyklu existenci „dlouhých vln“ – cyklických změn vývoje v kap. hospodáštví, což později převzal J. A. Schumpeter a tyto vlny spojil s cykly tech. inovací: první vlna je spojena s objevem parního stroje, druhá s rozvojem železniční dopravy, další s rozvojem chemického průmyslu a elektrifikací a s rozvojem automobilového průmyslu a dopravy, současná s rozvojem elektroniky, robotiky, jaderné energetiky atd. Originální koncepci r.v. zpracoval v 60. l. R. Richta jako bezprostřední „výrobní síly“, později usiloval o analýzu možností změn z povahy a typu vědy. Richta vysvětluje nejen podstatu změn tech. a lidských složek „výrobních sil“, ale i celkové změny v hist. postavení člověka a v růstových formách civilizace.

scientific and technological revolution révolution scientifique et technique wissenschaftlich-technische Revolution rivoluzione tecnico-scientifica

Literatura: Richta, R.: Civilizace na rozcestí. Společenské a lidské souvislosti vědeckotechnické revoluce. Praha 1969; Toffler, A.: The Third Wave. New York 1980.

Václav Štědronský


Viz též heslo revoluce vědeckotechnická v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)
Viz též heslo společnost postindustriálníPetruskových Společnostech (2006)