Gang: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Cambell, A.'': The Girls in the Gang. Oxford 1986; ''Cavan, R. S.'': Criminology. New York 1955; ''Merton, R. K.'': Social Theory and Social Structure. New York 1954; ''Sutherland, E. H.'': Principes of Criminology. Indiana 1939. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Cambell, A.'': The Girls in the Gang. Oxford 1986; ''Cavan, R. S.'': Criminology. New York 1955; ''Merton, R. K.'': Social Theory and Social Structure. New York 1954; ''Sutherland, E. H.'': Principes of Criminology. Indiana 1939. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Skopalová Jitka|Jitka Skopalová]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Skopalová Jitka]] | [[Kategorie:Aut: Skopalová Jitka]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]] | [[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]] | [[Kategorie:Terminologie/hnutí, problémy, sociální deviace a sociální politika]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:02
gang – (angl. termín znamenající bandu, tlupu) – původně skupina osob vykonávajících společně nějakou mimopracovní činnost a spojených přátelskými vztahy, později pojem nabyl významu silně integrované a solidární skupiny s konfliktním postojem ke společnosti, přerůstajícím v asoc. a kriminální chování. Pravidla jednání g. jsou kontroverzní vůči těm, které uznává konvenční společnost, a znakem g. je deviantní chování (viz deviace sociální). Skup. vazba bývá zdůrazněna různými symboly, emblémy a výstřednostmi ve vnějším vzhledu. G. mívají svoji subkulturu. Je pro ně charakteristická vysoká organizovanost, důsledné vymezení rolí a autokratický vůdce. Je to relativně stabilní skupina, podobná formální skupině. E. H. Sutherland připomíná podobu g. s klikou, protože jeden člen má ústřední funkci (wheel man), zatímco ostatní mají své úkoly rozděleny podle pečlivě promyšlené dělby práce. G. se vyznačuje značným stupněm koheze a relativně dlouhým trváním. Jeho hlavním účelem bývá uspokojování bezprostředních zájmů a potřeb svých členů na účet společnosti. Jeho aktivita má většinou rysy agrese a přerůstá v kriminalitu, frekvence zločinů však nebývá velká, neboť výnosy akcí jsou relativně vysoké a stačí k uspokojování členů. G. mívá svůj operační prostor, rozvíjí a uchovává vlastní subkulturu, tradici a morálku. R. K. Merton rozlišuje tyto typy g.: 1. situační (situational gang), který vzniká ve vztahu k určitým situacím, k určitým osobám, k určité omezené době a po dosažení vymezených cílů se rozpadá; 2. konfliktní (conflict gang), který vzniká v souvislosti s celospol. konfliktní situací a může trvat po celou její dobu. Příkladem konfliktního g. jsou bandy mladistvých, které se ocitají ve spol. izolaci. Jakmile členové dospějí a vykonávají funkce dospělých, z g. zpravidla vystupují. Konfliktní g. má vysokou míru vnitřní integrace a je přitažlivý pro mladé lidi s nevýrazným spol. statusem a většími požadavky. Mezi hodnoty a normy takového g. patřívá síla, odvaha, násilí. U konfliktního g. se rozlišují dva subtypy: kriminální g. a únikový g. (retreat gang), kompenzující potřebu nedostupných spol. statků (např. drogy u skupin toxikomanů). Za zvl. typ g. lze považovat mafii. G. patří do oblasti sociální patologie. Jsou také častým tématem s-gických case study.
gang bande, gang Gang gang
Literatura: Cambell, A.: The Girls in the Gang. Oxford 1986; Cavan, R. S.: Criminology. New York 1955; Merton, R. K.: Social Theory and Social Structure. New York 1954; Sutherland, E. H.: Principes of Criminology. Indiana 1939.