Metoda statistická

metoda statistická – metoda zkoumání soc. jevů, resp. modelových údajů, buď získaných empiricky (některou z technik sběru informací), nebo simulovaných na základě určitých předpokladů o jejich charakteru prostředky statistické analýzy dat. Soudobá m.s. je podložena výsledky a teoriemi matem. statistiky a zahrnuje zejm.: 1. konstrukci popisných charakteristik statist. souborů, jejich aplikaci a odhady statist. parametrů souborů dat (průměrů, procent a rozptylů, indexů apod.); 2. testování rozdílů mezi jednotlivými statist. soubory reprezentujícími relevantní spol. entity (testy rozdílů, průměrů, rozptylů, korelační koeficienty apod.); 3. analýzu sítí statistických závislostí umožňující formulovat hypotézy o kauzálních a funkčních závislostech mezi statist. soubory a zprostředkovaně tedy i soc. entitami (analýza drah, regresní analýza, analýza rozptylu apod.); 4. taxonomické operace (viz taxonomie, seskupovací analýza apod.); 5. vyšetřování složitých dynamických datových systémů a časových řad; 6. statist. simulace spol. procesů a systémů. Podstatou m.s. je nahrazení složitých konkrétních soc. jevů méně složitým statistickým modelem opírajícím se o hromadně získané údaje (data). Soubor statist. dat, která musí být získána prostřednictvím validní a reliabilní procedury a jejichž definice musí splňovat požadavky kladené na tzv. protokolární věty (viz operacionalizace), je chápán jako analogon soc. reality a výpovědi o jeho struktuře jsou chápány jako zprostředkované výpovědi o skutečnosti. Výzkumník vytváří hypotézy o struktuře dat v statist. souboru, ověřuje se matem.-statist. operacemi a výsledky konfrontuje s teorií a jinými zdroji soc. zkušeností. Výsledky statist. operací mají často charakter konstruktu, jehož vztah ke skutečnosti není zřejmý, je obtížně identifikovatelný, popř. je jen velmi přibližnou aproximací reálného soc. objektu.

Kvalita aplikace m.s. závisí jednak na teor. vymezení předmětu statist. modelování na dobré korespondenci teor. a operacionálních definic objektu, úplnosti souboru z hlediska teorie soc. objektu, jednak na kvalitě statist. dat, na jejich statist. reprezentativitě, validitě a reliabilitě. Statist. reprezentativita je obvykle požadavkem vyžadovaným, ne však vždy zcela nutným. Naproti tomu věcná spolehlivost dat a jejich korektnost je požadavkem nezastupitelným. Aplikace m.s. je stále více pokládána za důležitý předpoklad praktického využití s-gie, ačkoliv s jejím uplatněním v rozhodování je spojeno nejedno úskalí (viz Meehlův paradox) a řada často podvědomě aplikovaných interpretačních pravidel není teor. podložena. Jde např. o představu, podle níž vysoká míra četnosti určitého jevu odpovídá i jeho spol. významnosti, statist. indikovaný vztah je průkazným potvrzením funkční či kauzální závislosti (viz nepravá korelace), statist. průkazný rozdíl mezi soubory je též význ. soc. rozdílem atd. V scientistně orientované s-gii je aplikace m.s. preferována, popř. je m.s. pokládána za zákl. metodu a na ni postavená statistická procedura za zákl. výzk. proceduru. Naopak různé formy fenomenologické s-gie a zastánci tzv. duchovědného přístupu k spol. realitě vymezují m.s. podřadné místo, popř. ji pokládají za zcela nevhodnou pro postižení kvality soc. jevů.

statistical method méthode statistique statistische Methode metodo statistico

Literatura: viz metody sociologické.

Jiří Linhart