Vědomí kolektivní: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Durkheim, É.'': De la division du travail. Etudes sur l'organisation des sociétés supérieures. Paris 1893; ''Lukes, S. M.'': Emil Durkheim. His Life and Work. A Historical and Critical Study. London 1973; ''Sedláček, J.'': Východiska Durkheimovy sociologie. Analýza a kritika. Praha 1979.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Durkheim, É.'': De la division du travail. Etudes sur l'organisation des sociétés supérieures. Paris 1893; ''Lukes, S. M.'': Emil Durkheim. His Life and Work. A Historical and Critical Study. London 1973; ''Sedláček, J.'': Východiska Durkheimovy sociologie. Analýza a kritika. Praha 1979.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03

vědomí kolektivní – jeden ze tří centrálních obecných pojmů s-gie Émila Durkheima, k nimž dále patří sociální fakt a kolektivní představy (représentations). Durkheim pod v.k. rozumí množinu názorů, věr, přesvědčení a citů, které jsou vlastní všem průměrným členům dané společnosti. Tento úhrn věr a citů tvoří určitý systém, který má vlastní život, je nezávislý na jednotlivcích i na specif. podmínkách, v nichž se nacházejí: individua odcházejí, v.k. zůstává. V.k. zakládá psych. typ společnosti. Později Durkheim pojem v.k. v podstatě opustil a nahradil jej pojmem kolektivní představy. Důvody této proměny podle S. M. Lukese spočívají v tom, že Durkheim hypotézu, kterou formuloval ve spise o dělbě práce, modifikoval a zjemnil. Šlo o předpoklad, že v premoderních společnostech s nerozvinutou dělbou práce a založených na tzv. mechanické solidaritě (viz solidarita mechanická a organická) pohlcuje v.k. individ. vědomí, které je zcela ovládáno zákazy a imperativy, zatímco v novodobé společnosti v.k. ustupuje do pozadí, což ale současně oslabuje působení soc. imperativů a uvolňuje jejich interpretaci a dodržování. Od r. 1897 začal tedy Durkheim užívat pojem kolekt. představy, jež jsou duální povahy – jsou totiž nejen způsobem myšlení, vnímání a cítění (a tedy spol. utvářeny), ale jsou také tím, co je myšleno, cítěno a vnímáno (tedy především myšlením o společnosti). Durkheim se v případě pojmu v.k. i pojmu kolektivní představy chtěl vyhnout jejich hypostazování (viz hypostaze), snažil se doložit, že v.k. nemá samostatnou existenci ve smyslu věcném, že je závislé na individ. vědomích, ale není s nimi totožné. Podobně jako myšlenka vychází z mozku a není mozkem, také kolekt. představy vycházejí z individ. vědomí, ale nejsou na ně převoditelné. Se značnou rezervou bychom mohli říci, že v.k. je pozitivní analogií ke kolektivnímu nevědomí C. G. Junga, kontexty užití jsou však podstatně odlišné (u Durkheima sociologismus a analýza soc. jevů, u Junga psychoanalýza a zkoumání individ. psychiky).

collective consciousness conscience collective kollektives Bewusstsein coscienza collettica

Literatura: Durkheim, É.: De la division du travail. Etudes sur l'organisation des sociétés supérieures. Paris 1893; Lukes, S. M.: Emil Durkheim. His Life and Work. A Historical and Critical Study. London 1973; Sedláček, J.: Východiska Durkheimovy sociologie. Analýza a kritika. Praha 1979.

Miloslav Petrusek