Společnost masová
společnost masová – specif. charakteristika rozvinutých industriálních společností, která jejich existenci spojuje s existencí masy jako zvláštního, novodobého soc. útvaru. Pojem s.m. zavedl do politologie a s-gie William Kornhauser v r. 1960, ale koncepce s.m. jsou podstatně starší. Většinou je lze dobře rozlišit podle toho, jak rozumějí centrálnímu pojmu pro určení s.m., totiž pojmu masa. V zásadě existuje dvojí pojetí s.m.: pojetí normativní s výraznými akcenty hodnotícími a polit., a pojetí analytické, které se do značné míry (ovšem marně) snaží o hodnotovou neutrálnost a empir. popisnost. První pojetí má kořeny v romantické kritice kapitalismu a je spojeno s výrazně elitistickými postoji (např. u F. Nietzscheho). V zásadě se dělí na tzv. aristokratické, v němž je zdůrazněno nebezpečí ohrožení elity masou (G. Le Bon, J. Ortega y Gasset, ale i J. Burckhardt), a tzv. demokr. až levicově liberální, které zdůrazňuje naopak nebezpečí ohrožení masy elitou, jež může dovedně masou manipulovat a dokonce ji proti jejím vlastním zájmům zneužít. K. Mannheim spojil v práci Man and Society in an Age of Reconstruction (1940) představu masy a s.m. s výbuchy iracionality a emocionality, které charakterizují amorfní lidské aglomerace. Podobně formuloval svou teorii E. Lederer (State and the Masses, 1940), který poprvé poukázal na souvislost mezi s.m. a totalitarismem: totalitní stát je stát mas; moderní polit. vůdcové, budoucí diktátoři, institucionalizovali masu a proměnili ji v parní válec, který ničí všechny přirozené soc. skupiny. Tato souvislost je s-gicky navýsost relevantní a projevuje se i v druhém, analytickém pojetí s.m. K ustavení tohoto přístupu přispěli ti sociologové, kteří kritizovali normativní přístupy k s.m. pro jejich krajně jednostranný kriticismus (D. Bell, E. A. Shils). Podle analytického pojetí je s.m. charakterizována: růstem role sekundárních kontaktů a jejich postupnou dominací; vysokou specializací soc. rolí a statusů; anonymitou; vysokou a stále rostoucí mobilitou horizontální i vertikální; rozpadem tradičních vazeb, kontaktů a institucí; význ. rolí masového sdělování. Někteří autoři, jako např. L. A. White, zdůrazňují, že s.m. je společnost demokr. s vysoce rozvinutým konsensem, proti čemuž jiní autoři (např. H. Arendtová) namítají, že demokracie není definičním znakem s.m., protože s.m. se může transformovat ve společnost totalitní. W. Kornhauser se pokusil obě pojetí propojit a charakterizoval v podstatě klasicky s.m. těmito znaky: 1. industriální logika, která diferencuje lidi podle toho, co vyrábějí, nikoliv podle skup. příslušnosti; 2. pád komunitních vazeb a dominace neosobních vztahů, depersonalizace; 3. nahrazení místních skupin org. systémy a masovými organizacemi; 4. vznik tzv. masové arény, která nahrazuje regionální společenství a umožňuje simultánní prezentaci téhož fenoménu zejm. prostřednictvím masových médií, ale i prostřednictvím nově vzniklých konvencí; 5. egalitarismus, kdy všichni jsou posuzováni stejně, totiž podle partikulárních kritérií jednou jako voliči, jindy jako spotřebitelé, diváci atd.; 6. numerická superiorita, kdy je téměř všechno převoditelné na číslo a kdy úspěch se vyjadřuje nikoliv hodnotově, ale kvant., vyčísluje se; 7. omezení zájmu o regionální procesy a problémy a obrat k tzv. svět. problémům prostřednictvím médií; 8. postupný vznik polit. apatie a alienace; 9. mimořádná role masových médií, které jsou hlavním tvůrcem postojů a v podstatě rozhodují o povaze moci; 10. vznik masové kultury. S.m. tvoří jakýsi trojúhelník specif. moderních jevů: m.s., masová kultura a masová média (viz komunikace masová). Jsou navzájem spjaty konceptem masy a masovosti. V poslední době lze v s-gické literatuře pozorovat postupný ústup od používání pojmu m.s. Většina postmoderních analýz poukazuje na tytéž fenomény, jinak je však hodnotí, kontextově zařazuje a do jisté míry je i jinak hist. vysvětluje.
mass society société de masse Massengesellschaft società di massa
Literatura: Giner, S.: Mass Society. London 1976; Kornhauser, W.: The Politics of Mass Society. New York 1960; Bell, D.: The End of Ideology. New York 1965; Bensman, J. – Rosenberg, B.: Mass, Class, and Bureaucracy. The Evolution of Contemporary Society. Englewood Cliffs, N.J. 1963.
Viz též heslo společnost masová a kultura masová v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)
Viz též heslo společnost masová, společnost populistická nebo společnost postmaterialistická v Petruskových Společnostech (2006)