Antisemitismus

antisemitismus – (z řec. anti = proti; hebr. Sem = syn Noemův) – nepřátelský vztah vůči Židům, kteří žijí v různých zemích v diaspoře anebo ve státě Izrael. S-gie se a. zabývá jako obecněji sdíleným předsudkem a stereotypem, jako jednou z forem rasismu. A. působí i jako ideologie, doktrína, politika. V oblasti náboženství se jeví jako odpor vůči judaismu, náboženství Židů. Na a. lze pohlížet též jako na vytváření imaga Židů, příp. jako na světský i náb. kult. Vedle záměrného a. existuje i živelný, emocionální a., který se opírá o působení hist. a zvykových mýtů i v těch zemích, kde Židé představují často jen promile z počtu obyv. V různých zemích měla a má idea a praxe a. různou podobu. Hist. se nepřátelství vůči Židům, později nazvané a., projevovalo jejich odsouzením žít v ghettech a možností věnovat se jen určitým činnostem, zejm. obchodu a financím, jakož i pronásledováním judaismu, trvajícím déle než do 18. st. (např. v Uhersku, a tím i na Slovensku, získali Židé občanskou a náb. rovnoprávnost až r. 1867 a výslovná recipace judaismu, tj. jeho zrovnoprávnění jako náboženství s jinými náboženstvími, zejm. katol., byla vyhlášena až r. 1895). Samotný termín a. se objevil až v 2. polovině 19. st. v Německu. K teor. východiskům a. přispělo dílo J. A. Gobineaua z l. 1853–1855 O nerovnosti lidských ras. Něm. pojem „Jude“ antisemité ztotožňovali s pojmy „lichvář“, „čachrář“ aj. Toto pojetí se objevovalo v literatuře a později i v politice. Různé variace a. jsou však kompenzovány uznáním mimořádného pozitivního přínosu části Židů a židovských osobností k rozvoji věd, hospodářství, obchodu, financí, ale i politiky, kultury, filozofie a žurnalistiky. Koncem 19. st. a zejm. v 1. polovině 20. st. dostal a. v Evropě podobu masových antisemitských hnutí. Zvl. známé se staly organizované pogromy Židů v Rusku. Od r. 1884, zejm. v souvislosti s aférou fr. židovského důstojníka Alfréda Dreyfuse se provalila vlna a. ve většině evrop. zemí a také v USA. R. 1882 se konal první mezinár. antisemitský kongres. Masový a. vyvrcholil před 2. svět. válkou a během ní v nacistické podobě, zaměřené na fyzickou likvidaci miliónů Židů v Německu i v jeho satelitních státech. Jako státní politika se a. a antijudaismus projevily také za 2. svět. války ve Slovenském státě, kde došlo k deportacím Židů a masovému vyhlazování. Později byl a. podporován ve státech sov. bloku a byl zdůvodňován nutností boje proti sionismu a politice státu Izrael. Týkalo se to i polit. praxe v totalitním Československu, zejm. v 50. l. (viz též procesy politické). Začátek 90. l. však ukazuje, že a. není jednoduše vykořenitelný změnou v demokr. společnost.

anti-Semitism antisémitisme Antisemitismus antisemitismo

Literatura: Adorno, T. W.: The Authoritarian Personality. New York 1950; Arendt, H.: Elemente und Ursprünge totaler Herrschaft. München 1984; Massing, P. V.: Vorgeschichte des Politischen Antisemitismus. 1959.

-- Pavol Mešťan