Teorie hospodářského cyklu
teorie hospodářského cyklu – vysvětluje kolísání výše GNP pomocí cyklů skládajících se obvykle ze 4 částí: 1. vrcholu cyklu, tj. bodu, v němž GNP dosahuje maxima; 2. dna cyklu, tj. bodu, v němž dosahuje GNP svého minima; 3. kontrakční fáze, tj. té části cyklu, kdy se velikost GNP snižuje (pokud je pokles delší než 6 měsíců, mluví se o recesi); 4. rozmachu neboli expanze, tj. části hosp. cyklu, kdy velikost GNP roste. Doba trvání jednoho hosp. cyklu se nazývá periodou. Hosp. cykly jsou krátkodobé (36–40 měsíců), střednědobé (10–11 let) a dlouhodobé (cca 50 let). Krátkodobé jsou spojovány s výkyvy v zásobách a v rozpracované výrobě, střednědobé s investicemi do strojů a zařízení, dlouhodobé se změnami ve výrobních technologiích, s monetárními jevy a s polit událostmi. Příčiny hosp. cyklu jsou externí a interní. Část ekonomů se domnívá, že příčiny kolísání agregátní nabídky a poptávky jsou mimo nár. hospodářství (viz zákon nabídky a poptávky). Je to např. nerovnoměrné tempo vznikání nových vynálezů a objevů, nedostatečné informace, kterými disponují tržní subjekty, i polit. příčiny, jako jsou války a revoluce. Význ. se v posledních letech stala stimulace hosp. cyklu. Ukazuje se, že zpravidla rok či dva po volbách jsou politici pro přísný režim v nár. hospodářství. V důsledku toho se zvýší nezaměstnanost, a tím se sníží tlaky inflace. Jakmile se blíží volby, politici si uvědomují nutnost stimulace rozvoje ekonomiky snížením daní, zvýšením vládních výdajů a stanovením nízkých úrokových měr. Občan jdoucí k volbám má v paměti konjunkturu a zapomněl na předchozí recesi.
Interní příčiny souvisí hlavně s úlohou investic v ekonomice. Část investičních výdajů nezávisí na velikosti GNP, je podmíněna tempem růstu obyv., rychlostí, s níž se realizuje tech. pokrok, odvahou investorů apod. Druhá část investic je určena velikostí GNP. Tyto investice, označované jako vyvolané, nereagují na změnu v GNP v přesně stejném rozsahu, v jakém se tento vyvíjí. Závislost mezi vyvolanými investicemi a změnou GNP popisuje akcelerátor. Investice (jak autonomní, tak vyvolané) působí zpětně na velikost GNP s tzv. multiplikačním efektem. Vzájemná kombinace působení multiplikátoru a akcelerátoru je zdrojem cyklického kolísání GNP. Hosp. cyklus má řadu ekon. i soc. charakteristik: nastává-li recese, začnou klesat nákupy spotřebitelů a v důsledku toho rostou zásoby neprodaných automobilů a jiných předmětů dlouhodobé spotřeby. Podnikatelé reagují omezením výroby, takže GNP klesá. Následuje pokles investic do strojů a zařízení, klesá i poptávka po pracovní síle. Nejprve se zkracuje pracovní týden, pak následuje propouštění a roste míra nezaměstnanosti. Tím, jak klesá objem GNP, klesá i nabídka a poptávka po surovinách a jejich ceny také klesají. Ceny ve zpracovatelském průmyslu a mzdy mají tendenci růst pomaleji nežli v jiných fázích hosp. cyklu. Klesají zisky a také ceny akcií mají tendenci k poklesu. Jelikož klesá poptávka po úvěru, zpravidla klesají úrokové míry. Při konjunktuře jde o pohyby v opačném směru. Průběh hosp. cyklu je možno ovlivnit působením hospodářské politiky, zejm. fiskální a monetární.
business cycle theory théorie du cycle économique Konjunkturtheorie teoria del ciclo economico
Literatura: Napoleoni, C.: Ekonomické myšlení dvacátého století. Praha 1968.