Malthuziánství
malthuziánství – demogr., ekon. a s-gická teorie iniciovaná T. R. Malthusem koncem 18. st. V duchu biologismu vychází z předpokladu, že zákl. faktory spol. života jsou biol. nutnost jíst a pohlavní vášeň, silnější než schopnost lidí opatřovat si potravu. Z toho vyplývající zaostávání výroby potravin za populačním přírůstkem chápal Malthus jako univerzální zákon, jejž opřel o četné statist. a jiné údaje z různých zemí a dob. Působení tohoto zákona podle Malthuse znemožňuje podstatné zdokonalení společnosti a vedlo by k absolutnímu přelidnění a hromadné smrti hladem, kdyby je nezmírňovaly překážky (checks) zvyšující úmrtnost nebo snižující porodnost. „Pozitivními“ („represivními“, ale přirozenými) překážkami jsou nemoci, války a ostatní pohromy. Jako mnohem menší zlo však Malthus doporučoval překážky „preventivní“, tj. sexuální zdrženlivost mimo manželství a odklad uzavření sňatku do doby, kdy je možné uživit děti (moral restraint). Přizpůsobování porodnosti k omezeným zdrojům živobytí pomocí antikoncepce nebo potratů nepřicházelo pro Malthuse v úvahu z náb. důvodů. Nepředpokládal ani náležité zvýšení zemědělské výroby, neboť počítal s klesající úrodností půdy, a domníval se, že kdyby k němu přece jen došlo, vedlo by k populačnímu vzestupu, který by jeho přínos přesáhl. Malthus tedy do jisté míry uznával závislost růstu obyv. na úrovni práce a života v zemi. Tato teorie nemálo odpovídala situaci na počátku průmyslové revoluce v Anglii. Zapůsobila na mnoho demografů, ekonomů, historiků, politiků a sociologů v řadě zemí nejen tehdy, ale také v pozdějších dobách (ovlivněni byli např. H. Spencer, M. Weber, A. Weber, E. A. Ross, P. A. Sorokin). Vliv měla i na Ch. R. Darwina, tvůrce biol. teorie boje o život a přirozeného výběru. V Německu byly dokonce přijaty zákony zvyšující nejnižší přípustný věk pro uzavření manželství. Tím, že Malthus spatřoval příčinu bídy v nadměrné plodnosti chudiny, způsobované její lehkomyslností, a jako stoupenec liberalismu odmítal její soc. podporu státem, posiloval protiděl. a protiodborářské nálady ve veř. mínění a přispěl ke zhoršení chudinského zákonodárství v Británii. Tak se m. stalo i pravicovou ideologií, která narazila na odpor u socialistů, hledajících původ chudoby v kap. ekonomice; Malthuse kritizoval např. K. Marx. Někteří antimalthuziáni zdůrazňovali vojenský i kult. význam početné populace.
Rovněž řada sociologů (kupř. A. Coste, W. Sombart, F. Oppenheimer) podrobila m. kritice. Tuto teorii ostatně zpochybňoval sám spol. vývoj. Obyv. průmyslově vyspělých zemí se zdaleka nezvětšovalo geometrickou řadou. Poklesla tam porodnost i úmrtnost, význam měla též emigrace, díky tech. pokroku se zvyšovala produktivita zemědělství i možnosti dovozu potravin a vzestup životního standardu dokazoval, že dodávky prostředků k životu rostou rychleji než populace. Zároveň se ukazovala malá účinnost výzev k „mravní zdrženlivosti“. Proto již v 19. st. četní soc. reformátoři, kteří se v různých zemích zorganizovali jako hnutí, chtěli čelit přelidnění a bídě spíše regulací porodnosti (birth control) na základě antikoncepce (i v manželství) a příslušného zákonodárství. Tomuto učení a hnutí se na rozdíl od „klasického“ m. začalo říkat neomalthuziánství. Od 20. l. 20. st. se však hnutí za regulaci porodnosti od neomalthuziánství stále více oddělovalo zdůrazňováním jiných důvodů pro antikoncepci. Marxisté zařazovali do neomalthuziánství (které někdy zaměňovali s m.) spíše ty soudobé ideologie či jejich prvky, které měly přelidněním, nebo naopak nedostatkem obyv. (což bylo „m. naruby“) vysvětlit nebo ospravedlnit nezaměstnanost, kolonialismus, války apod.; patřila k nim fašistická koncepce životního prostoru (Lebensraum), orientace na zvyšování úmrtnosti aj. Později se ujalo chápání neomalthuziánství jako novější varianty m., která více zdůrazňuje soc. faktory reprodukce obyv., ale v praxi nadále klade na první místo biol. determinanty. Současná státní opatření k omezování porodnosti a tím ke zmírňování rozporu mezi rychlým populačním přírůstkem a nedostatečnými potravinovými zdroji v některých rozvojových zemích (např. v Číně) nejsou nutně projevem neomalthuziánství. (Viz též politika populační, exploze populační.)
Malthusianism malthusianisme Malthusianismus maltusianismo, maltusianesimo
Literatura: Eversley, D. E. C.: Social Theories of Fertility and Malthusian Debate. Oxford 1959; Popov, A. J.: Sovremennoje maľtuzianstvo. Moskva 1960; Rubin, J. I.: Teorija narodonaselenija (maľtuzianskoje i buržuazno-antimaľtuzianskoje napravlenija). Moskva 1972; Smith, K.: The Malthusian Controversy. London 1951.