Třída zahálčivá
třída zahálčivá – jeden z ústředních pojmů klasického díla Th. B. Veblena The Theory of the Leisure Class (1898). Podle autora se vyšší (vládnoucí) třídy lidských společností od doby vzniku soukromého vlastnictví ve snaze odlišit své postavení od jiných začaly věnovat tzv. ostentativní zahálce, neboť život bez práce je nejlepším a nejskutečnějším svědectvím bohatství, a tím i vznešenosti. Vládnoucí třídy se tak zároveň stávají t.z. Pojem zahálka (leisure) přitom pro Veblena neznamená celkovou nečinnost či odpočinek; označuje neproduktivní využití času. V anonymní novodobé společnosti nabírá ostentativní zahálka tvářnosti ostentativní spotřeby. Oba typy tohoto vnějšího odlišení jsou ovšem založeny na plýtvání materiálními hodnotami. Chování t.z. je tak v příkrém rozporu s projevy tzv. instinktu dělnosti (instinct of mastership), který je podle autora člověku vrozen a vede ho k pozitivnímu postoji k produkci, k užitečné práci a ke všemu, co mu skutečně slouží. Autor se domnívá, že v novodobém „mírovém stadiu tvořivosti“ je další existence t.z. pochybná, ale že zároveň (zatím) svým příkladem rozhoduje v zásadních rysech o tom, jaký životní styl bude celou společností uznán za odpovídající a vhodný. Veblen byl v tomto směru jedním z prvních, kdo upozornil – řečeno dnešní terminologií – na příznaky konzumního způsobu života a předběhl tak téměř o půl století pozdější analytiky volného času. (Viz také sociologie volného času.)
leisure class classe oisive müssige Klasse, arbeitsscheue Klasse classe oziosa
Literatura: Veblen, T.: (1898) Teoria klasy prózniaczej. Warszawa 1971.
Viz též heslo společnost marnotratná v Petruskových Společnostech (2006)