Sebevzdělávání
sebevzdělávání – také autodidaxe či „sebeutváření“ – projektování a realizace cílů vzdělávání sebe sama, předpokládající některé specif. schopnosti a silnou motivaci. Existují různé varianty s. podle používaných prostředků (např. liter. s. či praktické s.), podle podmínek, za nichž je s. realizováno (např. podporované či nepodporované s.). Jako doplňování formálně nabytého vzdělání se s. uplatňuje v některých profesích se zvyšujícími se požadavky na kvalifikaci a s postupující specializací, včetně profese vědce. Využívání nových vzdělávacích technologií, postavených na audiovizuálních prostředcích, na počítačích apod., zvyšuje efektivnost této formy vzdělávání ve srovnání s minulými obdobími. Vzhledem k těmto novým možnostem bývá dnes s. zakomponováno jako zvl. řízená forma i do učebních programů vzdělávacích institucí; některé programy, např. tzv. otevřených univerzit nebo „korespondenčních kursů“, jsou na něm z větší části postaveny. S. je nejrozšířenější formou vzdělávání dospělých (viz též andragogika). Souvisí s růstem potřeby permanentního vzdělávání pro plnění vyvíjejících se nároků vykonávaných profesí, ale i rostoucích nároků každodenního života. Zvýšenou potřebu s. v profesní i mimoprofesní oblasti vyvolává období spol. změny, kdy se s. stává obzvlášť význ. prostředkem přizpůsobení novým požadavkům a možnostem. Je prvkem rekvalifikace a resocializace v širokém slova smyslu. Z individ. hlediska souvisí s. se stimulací adaptačních mechanismů (viz adaptace), s max. využitím osobních schopností a s rozvojem osobnosti. Je význ. součástí zájmových činností a cestou, kterou se amatér mění na profesionála. Obecně je jednou z podmínek vzniku inovací. Ze s-gického hlediska patří k cílevědomým nástrojům uspokojování určitých aspirací a k prostředkům k posilování šancí uskutečnit náročnější kariérové dráhy. Cílem s. může ovšem být jen doplnění všeobecného vzdělání a vnitřní uspokojení z procesu poznávání, příp. ze zvýšení spol. prestiže v určité spol. skupině. Někdy je potřeba s. vyvolána zjevnými nedostatky, mezerami v institucionalizované vzdělávací soustavě, někdy zamezením přístupu k ní, resp. k některým jejím exkluzívnějším součástem. Předmětem s-gického studia je tedy i napětí mezi školskou politikou a reálnými vzdělávacími potřebami promítajícími se i do sebevzdělávání.
self-education, autodidactics autodidacte, formation personnelle Selbstbildung autoistruzione