Sociologie spotřeby

sociologie spotřeby – může být považována za jednu z disciplín ekonomické sociologie, za podobor sociologie kultury nebo za jednu z oblastí souhrnné teorie spotřebního chování, jež zahrnuje vedle hledisek s-gických také hlediska ekon., psychol., kult., konjukturní výzkum a marketing. Empir. počátek s.s. lze klást do „morální statistiky“, rozvíjející ze ve Francii, v Belgii a v Německu od poloviny 19. st. (E. Ducpetiaux, F. Le Play, E. Engel). Již v r. 1857 mají svůj počátek tzv. Engelovy zákony, podle nichž s růstem příjmu klesají výdaje na stravování, stagnují výdaje na odívání a bydlení a zvyšují se ostatní výdaje. Analýzy zaměřené na zkoumání životních podmínek děl. třídy byly později rozšířeny na sledování soc. rozdílů v rozpočtovém a spotřebním chování domácností. M. Halbwachs položil spotřebu do centra svého studia třídní struktury: soc. třídy, stejně jako potřeby, jsou hierarchicky uspořádány, každá třída má specif. sestavu a psychologii potřeb, každá spotřeba má svůj soc. obsah a význam. V s.s. jsou tak dále zdůrazněny momenty spol. vkořeněnosti potřeb a soc. interaktivního charakteru jejich formování, které byly obsaženy v klasické i pozdější ekonomii. Pro K. Marxe byla jednota produkce a spotřeby, výrobních a spol. vztahů východiskem; potřeby i statky, které je uspokojují, jsou dílem společnosti; koš spotřebních statků nutných k reprodukci pracovní síly je pro něho dán historickými a kulturními specifiky. Podle A. Marshalla je v poptávce obsažen moment soc. determinace, který svým vlivem převažuje determinismus užitečnosti. Nejvíce ovšem za hranice ekonomie vystoupil T. B. Veblen, který ve své „teorii zahálčivé třídy“ ukazuje, jak právě okázalou spotřebou (conspicuous consumption) a najevo dávaným odmítnutím práce tato třída manifestuje svoji schopnost i vyvolenost vládnout ostatním (viz prestižní spotřeba). V protikladu k soc. privilegiím a ekon. nedostatku se rozvíjí masová spotřeba, vtahující do spotřební soutěže všechny soc. vrstvy i demogr. skupiny.

Současná tematika s.s. je velmi pestrá. Je to především zkoumání samotné podoby spotřeby jako produkce reifikovaných a komodifikovaných znaků a obrazů, vycházející z Marxových teorií fetišismu a odcizení, navazující na G. S. von Lukácse a frankfurtskou školu. J. F. Baudrillard vidí spotřebu jako produkci a reprodukci distinktivního materiálu, resp. zboží-znaků, v jejichž manipulaci se zcela zakrývá předěl mezi realitou a obrazem. Význ. polem je analýza soc.-strukturačního potenciálu spotřeby, jeho úloha vyjadřovat, potvrzovat a reprodukovat soc. status. Podle P. Bourdieua vkus klasifikuje (stejně jako sama klasifikace klasifikuje klasifikátory) a jemné rozdíly od sebe odlišují soc. třídy i jejich frakce. V integrované a uzavřené společnosti jsou klasifikační principy jasné a struktura společnosti je skrze spotřebu čitelná. Současná převaha nabídky spotřebních hodnot vyvolává procesy kult. deklasifikace a deformaci habitusu DiMaggio. Je otázkou, zda reality postmoderní společnosti povedou k rozpadu řádu či k prosazení nových integrativních principů. Spotřeba je ovšem zkoumána i z kult. hlediska jakožto narcistická spotřeba snů, obrazů a potěšení, jako iracionální exces a mrhání. Nové obchodní domy a pasáže jsou vytvářeny jako „snové světy“ spotřeby, každodenní svět velkoměst je estetizován (W. Benjamin). Důležitým směrem je neomarx. perspektiva zkoumání spotřeby v tzv. „nové sociologii města“ (M. Castells). V tomto případě je centrálním pojmem nikoli individ., ale spol. spotřeba a způsoby její státní manipulace. Stát intervenuje do reprodukce pracovní síly poskytováním řady služeb, jejichž využívání je zdrojem nerovnosti, možnost výběru soukromých forem je zdrojem soc. výhod. Nerovnost spotřeby je stále více sledována i uvnitř domácnosti, jako kontrola financí a rozdělení statků mezi jednotlivými členy (J. Pahl). S.s. má řadu podoborů, z nichž nejrozšířenější se zabývají soc. specifikou stravování, turismu, kult. spotřebou, módou, ze spol. spotřeby jsou pak sledovány nejvíce oblasti bydlení a zdravotnictví.

sociology of consumption, consumer sociology sociologie de la consommation Soziologie des Konsums sociologia dei consumi

Literatura: Baudrillard, J. F.: La société de consommation. Paris 1970; Bourdieu, P.: La distinction. Paris 1979; Castells, M.: The Urban Question: A Marxist Approach. London 1977; Halbwachs, M.: La classe ouvriere et les niveaux de vie. Paris 1913; Pahl, J.: Money and Marriage. London 1989; Zahn, E.: Soziologie der Prosperität. München 1964.

Jiří Večerník