Učeň
učeň – ekvivalent k pojmům žák a student, používaný pro osoby připravující se na kvalifikované děl. profese. Hist. pojmu u. předcházel pojem učedník, používaný i v širším slova smyslu v dichotomii s pojmem „mistr“ (podobné dichotomii „žák – učitel“), jinak ale se jím rozuměla osoba vykonávající praktickou přípravu na povolání v řemeslnické dílně nebo živnosti, která měla velmi specif. soc. postavení. Po ukončení učňovského (dříve učednického) období se skládají zkoušky a získává se „výuční list“, opravňující k výkonu příslušné profese. Dnes se do „učení“ nastupuje většinou bezprostředně po absolvování povinné školní docházky. Učební obory bývají 2–4leté. Snaha o přiblížení „učení“ středoškolskému studiu typická pro ideu sbližování soc. skupin a tříd v bývalém social. Československu se promítla v 70. l. do zřizování učebních oborů s maturitou, opravňujících ke vstupu na vysokou školu. Nicméně „učení“ jako specif. kvalifikační příprava a u. jako zvl. přechodná skupina se svými problémy, pozicí ve společnosti, poněkud jiným způsobem trávení volného času ve srovnání se studenty apod. se zachovaly. Až na malé výjimky ale chybí s-gicky založené analýzy o stavu i předpokládaných směrech rozvoje těchto vzdělávacích aktivit i příslušných skupin. Učňovská mládež vytváří spolu s děl. mládeží často vlastní komunity i hnutí mládeže (viz např. skinheadi), které jsou s-gicky zkoumány zejm. jako subkultury, resp. kontrakultury.
apprentice apprenti Lehrling apprendista