Politika mzdová

politika mzdová – koncepce a opatření směřující k optimální výši mezd i jejich rozložení (mzdové diferenciaci) v rámci určitého hosp. celku včetně státu. P.m. lze chápat jako součást hospodářské politiky, příp. politiky vůbec. Provádí ji každá vláda, ale v rámci své kompetence i podniky, regiony apod. Lze hovořit i o p.m. odborů a polit. stran. Je vždy ovlivněna řadou hosp. i soc. faktorů, v jistém smyslu je ale nástrojem jejich vyvažování. Metody prosazování p.m. jsou různé. Nejmírnější formou je přesvědčování (vláda se např. snaží jednáním přimět firmy a odborové svazy ke snížení tempa růstu mezd), dalším nástrojem jsou mzdové směrnice, které obsahují orientační ukazatele růstu mezd, zpravidla v závislosti na růstu produktivity práce. Na ně může, ale nemusí být napojen mechanismus penalizace za jejich nedodržování. Mají-li tyto směrnice právní závaznost, jedná se o oficiální mzdovou regulaci. Extrémním případem mzdové regulace je zmrazení mezd, tzn. že je jakékoliv zvýšení mezd po určitou dobu považováno za protizákonné. P.m. založená na daních přiznává firmám dodržujícím mzdové směrnice snížení daní a naopak jim daně zvyšuje při nedodržování těchto směrnic. Jedním z nejnovějších přístupů k p.m. je regulace mezd prostřednictvím podílu na zisku, kdy mzda je zčásti tvořena procentem ze zisku firmy. Při poklesu ekon. aktivity klesají i mzdy a naopak. Výhodou tohoto přístupu je i nižší nezaměstnanost v podnicích, které tuto formu uplatňují. Specif. formou p.m. je instituce soc. partnerství, která je tradičně používána v něm. mluvících zemích a ve Skandinávii a v zásadě spočívá ve vyjednávání o mzdách mezi odbory, podniky a někdy i vládou. Centralizované vyjednávání o mzdách se snaží přenést spory o důchody na legislativní bázi a nepřipustit, aby byly spory vedeny jinými formami, např. prostřednictvím stávek. S-gicky jsou zajímavé jak soc. a polit. mechanismy, které vstupují do tvorby p.m. a jejího prosazování, tak důsledky p.m.. Ovlivňují životní úroveň obyv. vcelku i jednotlivých profesních a soc. skupin, jejich spol. status a prestiž. Spoluvytvářejí atmosféru sociální spravedlnosti. Do p.m. již tradičně intervenuje problém sociální rovnosti. Těmito otázkami se zabývá ekon. s-gie, ale i teorie a výzkumy soc. stratifikace, soc. mobility a soc. struktury.

wage policy politique salariale Lohnpolitik politica dei redditi

Literatura: Baumol, W. J. – Blinder, A. S.: Economics. Principles and Policy. New York 1988.

Irena Keményová