Prameny demografických dat: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Konečná, A.'': Pramenná díla demografické statistiky v letech 1919–1978. Praha 1981; viz též [[demografie]]. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Konečná, A.'': Pramenná díla demografické statistiky v letech 1919–1978. Praha 1981; viz též [[demografie]]. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Kalibová Květa|Květa Kalibová]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Kalibová Květa]] | [[Kategorie:Aut: Kalibová Květa]] | ||
[[Kategorie:Metodologie/statistické a demografické ukazatele a metody]] | [[Kategorie:Metodologie/statistické a demografické ukazatele a metody]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]] | [[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03
prameny demografických dat – v zásadě všechny prameny běžné demogr. statistiky i výsledky spec. výběrových šetření, poskytující údaje pro analýzu procesu demografické reprodukce včetně hodnocení demogr. změn v souvislosti se změnami v soc., ekon. a polit. oblasti. Jde o poznání jak dlouhodobých trendů ve vývoji populací, tak i krátkodobých kolísání, která se objevují jako reakce na změny soc. a jiných podmínek. Mezi hlavní, běžně i v s-gii používané p.d.d. patří: 1. sčítání lidu, poskytující údaje o stavu, počtu, rozmístění a struktuře obyv. k určitému okamžiku; 2. evidence přirozené měny, která se nazývá někdy též vitální statistikou, a evidence migrací (viz též evidence obyvatelstva); 3. spec. evidence nemocnosti úzce související s úmrtností, která však nepodává ucelenou informaci o vývoji zdravotní situace a faktorech, které ji ovlivňují, a neumožňuje detailní územní pohled ani srovnání dat o nemocnosti s údaji o úmrtnosti (sledováno je pouze několik epidemiologických nemocí a dosud nemáme možnost vypočítat míry incidence a další ukazatele nemocnosti za celou populaci); 4. výběrová statist. šetření, jejichž předností je pohotovost a hospodárnost a která se uvádějí: a) jako doplněk sčítání lidu či běžné evidence přirozené měny (tedy jsou sledovány jevy, které není účelné zjišťovat u všech obyvatel, např. soc. nebo územní mobilita); b) jako náhrada zákl. dokumentace především formou mikrocenzu (rozsah zjišťovaných znaků je u mikrocenzu menší než u makrocenzu neboli sčítání lidu a jejich výběr je omezen na data, která rychle zastarávají); c) jako doplněk spec. evidence, kterou je např. výběrová statistika ukončených případů pracovní neschopnosti za ekon. aktivní obyv. (20 % zákl. souboru, sledováno podle místa zdravotnického zařízení) nebo jednorázová výběrová šetření populačního klimatu. Jednorázová šetření mají často s-gický charakter a považují se někdy za demografický výzkum v užším slova smyslu. Patří k nim i tzv. retrospektivní (anamnestická) šetření (viz též výzkum retrospektivní) k rekonstrukci minulého vývoje sledovaného jevu u daných osob. Mezi hist. demogr. prameny patří především staré farní matriky a soupisy obyv. různé provenience.
demographic data sources sources des données démographiques Quellen der demographischen Daten fonti dei dati demografici
Literatura: Konečná, A.: Pramenná díla demografické statistiky v letech 1919–1978. Praha 1981; viz též demografie.