Mravy

mravy – v dané skupině, komunitě, společnosti rozšířené a ustálené vzory chování, postavené na obecně přijímaných normách. Pojem m. se používá často ve stejných souvislostech i k označení téhož jako pojmy zvyk, resp. zvyklost a obyčej a má spíše liter. než věd. relevanci. O přesnější vymezení ve vazbě na výše zmiňované termíny se pokusil W. G. Sumner v r. 1906. Podle něho se m. vytvářejí ze zvyků a obyčejů (folkways), jsou ale postaveny nejen na obecně přijímaných, stabilizovaných činnostech, ale i na abstraktních morálních principech, jsou soc. závaznější, podléhají silnější sociální kontrole. Mají také větší význam pro udržení spol. řádu. I když je toto vymezení dnes považováno za poněkud umělé a ne příliš empir. využitelné, bývají m. chápány jako komplexnější, byť méně určité vzory chování, které se vytvářejí a mění relativně pomalu, jsou součástí tradice a v jistém smyslu předstupněm mravnosti. Pojem m. obsahuje na rozdíl od zvyku či obyčeje již jisté hodnotící kritérium – vyskytuje se i ve spojení s přídavnými jmény „dobrý“ a „špatný“, zachovává si však relativizující vazbu na konkrétní kult. kontext. M. svým způsobem doplňují právo, jsou neformálně sankciovanými předpisy chování. Někdy se slovo m. používá i jako synonymum morálky, častěji se ale vyskytuje ve spojení „místní mravy“, čímž se míní určitá lokální specifika zahrnující jak místní obyčeje, tak osobitou interpretaci obecných morálních norem, modifikaci šířeji platných vzorů chování. Někdy se pojem m. vztahuje především k rovině společenských konvencí, resp. vkusu. Termín „dobové mravy“ zasahuje významově do kategorie životního stylu, postihuje však většinou jeho vybrané stránky (sexuální chování, způsob oblékání, veř. ceremoniály apod.).

mores moeurs Sitten costumi

Literatura: viz zvyk, morálka.

Alena Vodáková