Funkce latentní
funkce latentní – nezamýšlený, neočekávaný, a proto nepředvídaný a často nepředvídatelný důsledek určitých vědomých lidských činností. Fenomén nezamýšleného důsledku jednání byl znám již Aristotelovi, téma se objevilo ve středověké filozofii, v něm. klasické filozofii u G. W. F. Hegela, v zajímavé ekologické souvislosti u F. Engelse, v s-gii u Durkheima atd. Status stabilizovaného věd. pojmu mu však zjednal v kategoriální výbavě novodobé s-gie až Robert K. Merton (v článku The Unanticipated Consequences of Purposive Social Action z r. 1936 a v knize Social Theory and Social Structure z r. 1949). A. Stinchcomb uvádí jako příklad nezamýšleného důsledku, tedy f.l. s dysfunkčními důsledky (viz dysfunkce), zavedení prohibice v USA: zamýšlený důsledek redukce spotřeby alkoholu se však nedostavil, naopak byly vyvolány v život neočekávané procesy, jako vznik alkoholových, pašeráckých a obchodních gangů, nelegální výroba alkoholu atd. Někdy se nezamýšlené důsledky v uvedeném smyslu (určitá aktivita vyvolává paralelně nebo s malým časovým odstupem nechtěné a nepředvídané procesy, uvádí v život nové soc. útvary nebo instituce apod.) rozlišují od f.l. v užším smyslu. Jimi se rozumějí pouze skryté, neviditelné, nepozorovatelné, někdy skrývané, někdy neuvědomované aspekty určitých viditelných, manifestních aktivit. Příkladem f.l. v tomto smyslu je demonstrativní spotřeba, kterou z tohoto hlediska analyzoval již T. B. Veblen v The Theory of the Leisure Class (r. 1899), aniž samozřejmě pojem f.l. použil. Lidé podle „zdravého rozumu“ kupují věci proto, aby uspokojili určité potřeby, a kupují drahé věci proto, aby získali nejkvalitnější zboží, tedy aby uspokojili svou potřebu nejlépe. Ve skutečnosti, jak doložil Veblen, lidé kupují drahé věci nikoliv proto, že jsou lepší, ale právě proto, že jsou drahé. Demonstrují tím totiž svůj soc. status, aniž si však nutně tuto souvislost (mezi demonstrací statusu a určitým vzorcem spotřeby) sami uvědomují. Analýza f.l. proto umožňuje korigovat chybná a někdy předsudečná tvrzení běžného vědomí a stereotypů zdravého rozumu a identifikovat neuvědomované motivace soc. aktérů. Merton má za to, že je elementárně možné rozlišit nezamýšlené důsledky na ty, které: 1. jsou pro systém eufunkční (viz eufunkce); 2. jsou dysfunkční; 3. jsou funkcionálně irelevantní, protože do systému nepatří a nepůsobí na něj (lze navrhnout termín afunkce). Pojmově i věcně problém vyhrotil Raymond Boudon, který zavedl pojem „zvrácený důsledek“ (effet pervert) pro označení krajně negativních nezamýšlených důsledků určitých lidských činností. U nás se tímto problémem zabýval Jan Keller, který se pokusil s využitím právě této myšlenkové a pojmové konstrukce vysvětlit některé podstatné jevy vzniku a fungování moderních společností, např. byrokracii, rituály a svátky, manželské a rodinné svazky.
latent function fonction latente latente Funktion funzione latente
Literatura: Boudon, R.: Les effets perverts et ordre social. Paris 1977; Keller, J.: Nedomyšlená společnost. Brno 1992; Merton, R. K.: Unanticipated Consequences of Purposive Social Action. American Sociological Review, 1936, č. 1.