Punk

punk – (angl. doslova ztrouchnivělé dřevo, také povaleč) – obecně rozšířené hnutí mládeže s vlastní životní filozofií a životním stylem, jehož hlavním rysem je usilování o autenticitu a přirozenost cítění a projevu, skepse vůči možnostem a slibům společnosti. P. se stejně jako hippies distancuje od konzumní životní orientace, kariérismu a řady hodnot a aspirací charakterizujících moderního „měšťáka“. Své postoje demonstruje nekonvenčním, provokativním oblečením a chováním. V životní filozofii p. je méně pasivity, mysticismu, fatalismu a příklonu k přírodě než u hippies. P. je specif. subkultura, resp. kontrakultura, názorově je to ale méně vyhraněné a méně homogenní hnutí než např. zínění hippies. Význ. realizační oblastí p. je hudba, a proto bývá považován za hudební hnutí. První etapa vývoje p. je datována od poloviny 60. l. do poloviny 70. l. (USA, Velká Británie), druhá, nejvýzn. etapa probíhala od poloviny 70. l. do poloviny 80. l. (Evropa), třetí etapa, tzv. hardcore, začala koncem 80. l. P. vzniká v soc. atmosféře existenční bezperspektivnosti a prohlubování pocitu odcizení u mládeže. Jeho vrcholné období se krylo s obdobím největší nezaměstnanosti mládeže v Anglii poválečného období. Byl označován buď za hnutí soc. podpory, anebo za bohému. Má oba rysy, poněvadž zahrnuje heterogenní generační skupinu mládeže, která přísluší jak k vrstvě dělníků, tak k budoucí inteligenci (zejm. uměl.). Hudebním projevem p. je „punk rock“, který má svým zdůrazněným rytmem s melodií v pozadí blízko k reaggae. Texty písní hovoří o nejrůznějších problémech a obecné nespokojenosti mládeže. P. se vrátil k rudimentárnosti a amatérismu prvotního rock-and-rollu a rockové hudbě opět vydobyl autentičnost svými působivými koncertními výstupy.

Skupiny p. se objevily nejdříve v hostincích a šokovaly i získávaly přívržence krátce přistřiženými vlasy a jejich živými barvami, oděvy z černé hladké kůže nebo její imitace s ozdobami z chromovaného kovu (se sexuální symbolikou), které byly doplňovány např. pytly na smetí, starým školním oblečením apod. P. se postavil proti produkci masové hudby, objevil nové zvuky, nové hudební a výrazové formy, nové texty. Vytvořil módu, která byla přijata poměrně rychle a v širokém měřítku. Odmítl romantická a permisivní ustálená pravidla uměl. tvorby i života, přetváření sexuality ve zboží. P. byl původně apolit. a až na vzácné výjimky nebyl nikdy násilný, i když někdy vyvolával násilné reakce svého okolí. Později se část jeho stoupenců orientovala extrémně pravicově (tzv. Nazi Punk), část zaujala naopak výrazné protifašistické postoje. V bývalém Československu se p. rozšířil v polovině 80. l. Stal se formou vyjádření pocitu bezmoci a spol. protestem části mládeže proti dlouhodobě negativním jevům společnosti. Jeho vlivem se rozšířily a později komercionalizovaly některé prvky módy, např. křiklavě obarvené prameny vlasů, kožené bundy, kalhoty a minisukně, opasky a náramky s nýty apod. Počátkem 90. l. význam p. ustoupil před významem skupin s výraznějším polit. a ideol. zabarvením a také s určitou org. strukturou, jako jsou skinheadi, anarchisté (viz anarchismus) a různé skupiny ekologického hnutí.

punk punk Punk punk

Literatura: Brake, M.: The Sociology of Youth Culture and Youth Subcultures. London 1980; Frith, S.: Sound Effects. London 1985.

-- Jiří Svítek