Labelling
labelling – (z angl. label = nálepka) – ústřední pojem tzv. etiketizační teorie (labelling theory), což je koncepce rozpracovaná v rámci psychologie a sociologie deviantního chování. Jejími zakladateli jsou H. P. Becker, K. T. Erikson a J. I. Kitsuse, kteří kriticky reagují na některé jednostrannosti strukturně-funkcionalistického pojetí sociální deviace a anomie. V etiketizační teorii se rozlišuje porušení soc. normy, která je objektivním faktem, a deviace, která je výsledkem interpretačních a hodnotících činností. Deviace je funkcí vnímání a hodnocení určitých forem chování společenstvím, jehož se chování týká, a funkcí sociální kontroly. Není tedy prostým porušením normy, ale zhodnocením určitého konkrétního chování jako deviantního, odchylného, nenormálního nebo asociálního určitou částí veřejnosti. Není objektivní charakteristikou určitých forem chování, ale vlastností, kterou jim přisuzuje veřejnost. Aby jedinec byl pokládán za devianta, musí být za devianta označen, deviace mu musí být připsána, přisouzena. Tento označovací, nálepkovací, etiketizační akt je pro s-gické posuzování určitého chování jako deviantního podstatnější než samo porušení normy. V rámci etiketizační teorie lze chování typologizovat takto:
| chování | možnosti | |
|---|---|---|
| označené | došlo k porušení normy | nedošlo k porušení normy |
| označené jako deviantní | identifikovaná deviace | neadekvátní označení |
| neoznačené | skrytá deviace | konformní chování |
Etiketizační teorie umožňuje analyzovat více forem chování než tradiční koncepce, zejm. skrytou deviaci a ty formy chování, které objektivně nejsou deviantní, ale veřejnost je jako deviantní hodnotí. Podle A. J. Reisse krást ještě neznamená být zloděj, nekrást ještě neznamená, že jsme se vyhnuli nebezpečí, že za zloděje budeme pokládáni. Etiketizační teorie poukazuje přímo i nepřímo na třídní a skup. podmíněnost posuzování konkrétních forem soc. chování: některé skupiny jsou a priori soc. předurčeny k tomu, aby jejich chování bylo etiketizováno přísně, jiné naopak k tomu, že jejich chování je posuzováno velmi tolerantně. Sám fenomén etiketizace byl s-gicky popsán již dříve např. M. Ossowskou, která uvádí hist. odlišnou interpretaci fenoménu donašečství, nebyl však do vzniku etiketizační teorie uchopen v konzistentní teorii. Proti etiketizační teorii se někdy namítá, že přeceňuje interpretativní element při vzniku soc. deviace, že nedostatečně vysvětluje mechanismy l. a že nespecifikuje skupiny, které etiketizaci provádějí. Teorie l. vychází z fenomenologické s-gie, zejm. z etnometodologie, a v některých momentech navazuje na radikální s-gii. Termín etiketizace jako ekvivalent angl. l. navrhli slov. sociologové manželé Kováčikovi. Někdy se l. překládá do češtiny jako stigmatizace.
labelling étiquetage Labelling labeling, etichettamento
Literatura: Becker, H. P.: Outsiders: Studies in the Sociology of Deviance. New York 1963; Erikson, K. T.: Notes on the Sociology of Deviance. Social Problems 9, 1962; Kitsuse, J. I.: Societal Reaction to Deviant Behavior: Problems of Theory and Method. Social Problems 9, 1962; Kováčiková, M. – Kováčik, P.: Niektoré súčasné tendencie v nemarxistických sociálnopatologických teóriach. Sociológia, 1979, č. 5.
Viz též heslo společnost tolerantní v Petruskových Společnostech (2006)