Merkantilismus

merkantilismus – (z it. mercantile = obchodní; odvozeno od lat. mercatus = obchod, trh) – pojem zavedený fyziokratismem a zpopularizovaný A. Smithem v knize An Inquiry into the Nature and Causes of the Welth of Nations z r. 1776, který označuje směr v soc. a ekon. myšlení akcentující význam státního intervencionismu do hosp. sféry, populačního růstu, nadbytku levné pracovní síly, nízkých mezd a rezervní armády nezaměstnaných pro bohatství společnosti a polit. moc státu. Vlády ovlivněné m. podporovaly vesměs rozvoj obchodu, zvl. zahraničního, a budování manufaktur, často (především ve Francii) orientovaných na výrobu luxusního zboží. Jeho představitelé J. Child, B. de Mandeville, G. Malynes, T. Mun, Ch. Devenant a zejm. W. Petty jsou pokládáni za první představitele moderní, sekularizované politické ekonomie a jejich názory jsou studovány jako reprezentativní projevy protestantské etiky. Jako ekon., obchodní a soc. politika se m. prosadil nejprve v Itálii a Anglii. Ve Francii prosazoval radikální merkantilistickou politiku J. B. Colbert (proto je nazývána též colbertismem), v Rusku Petr I., v Německu Fridrich Veliký. V Rakousku, a tedy v Čechách i na Slovensku, se m. začal uplatňovat od počátku 18. st. (viz kameralistika). Do podoby ucelené ekon. a soc. teorie se m. vyvinul pouze v Anglii. V jeho vývoji jsou rozlišovány 2 fáze: tzv. raný m., označovaný též jako monetarismus či bulionismus, a vlastní m., nazývaný K. Marxem též obchodním či manufakturním systémem. Za kritérium odlišující obě fáze je pokládáno zrušení zákazu vývozu peněz za hranice země a především přechod od politiky regulace pohybu peněz a zahraničního obchodu k politice celkového řízení hospodářství. V oblasti finanční politiky se hranicí mezi monetárním systémem a zralým m. stal přechod od sledování peněžní bilance k bilanci obchodní a k sledování platební bilance země. Hlavním cílem monetárního systému bylo shromáždit v zemi co nejvíce drahých kovů a peněz a bránit jejich vývozu ze země. Peníze a drahé kovy měly především funkci pokladu.

Raně merkantilistická politika blokovala dovoz luxusních předmětů a vývoz domácích výrobků podporovala pouze tehdy, když přinášel zisk v drahých kovech. Zahraniční obchodníci byli nuceni utratit veškerý zisk v zemi. V druhé fázi merkantilistické politiky byla za hlavní cíl pokládána kontrola zahraničního obchodu, podpora vývozu při snižování výrobních nákladů. Zisky z aktivní platební bilance nebyly tezaurovány, ale byly použity k rozšíření výroby, byly již tedy chápány jako kapitál. Charakteristickým rysem m. byla agresivní zahraniční politika, boj o trhy doprovázený snahou hosp. oslabit potenciálního soupeře. Souviselo to s představou, že země se může obohatit jen na úkor jiné země, jeden obchodník na úkor druhého. Politika byla z téhož důvodu zaměřena na podporu koloniálních výbojů. Její soc. i ekon. složka se zaměřovala na stimulaci růstu obyv. a účelné využití veškeré pracovní síly včetně tuláků, žebráků a kriminálních živlů. Merkantilního původu je i představa, že nikoliv suroviny, ale pracovní síla a pracovní čas jsou největším bohatstvím státu, stejně jako představa o sociální politice, která udržuje životní úroveň pracujících na úrovni postačující k zajištění jejich životních potřeb. Podle Mandevilla je třeba dělníky chránit před smrtí hladem, ale neměli by dostat nic navíc. Protože nemají žádnou jinou motivaci k práci než své vlastní potřeby, je moudré je uspokojit, ale bylo by šílené zabezpečit je trvale. M. byl hosp. a soc. politikou absolutismu a proti němu se obraceli především ideologové volné soutěže (viz laissez faire). V s-gii a ekonomii vzrostl zájem o m. až v 2. polovině 19. st., kdy na něj upozornili zvl. představitelé hist. školy v ekonomii G. Schmoller a W. Cunningham. Oceňovali na m. především ideu silného státu aktivně ovlivňujícího ekon. i soc. život společnosti. Kritický postoj zaujímali někteří marx. badatelé (např. F. Mehring) k administrativně byrokratickým metodám ovlivňování ekon. života, typickým pro něm. absolutismus. (Viz též neomerkantilismus.)

mercantilism mercantilisme Merkantilismus mercantilismo

Literatura: Cunningham, W.: Growth of English Industry and Commerce. Cambridge 1882; Heckscher, E. F.: Der Merkantilismus. Jena 1932; Schmoller, G.: The Mercantile System. Berlin 1884.

-- Jiří Linhart