Náboženství neviditelné
náboženství neviditelné – pojem zavedený P. L. Bergerem a T. Luckmannem v 70. l. 20. st. pro neuvědomované modifikované náb. prvky v myšlení a životě dnešní (moderní, konzumní) společnosti. Tímto pojmem byl svým způsobem zpochybněn předpoklad pokračující sekularizace. Zmíněné náb. prvky jsou podle zmíněných autorů sice ve vědomé rovině zapomínány nebo i odmítány, fakticky ale zůstávají ve strukturách spol. života. Religiozita se neprojevuje jen v návaznosti na tradiční náb. instituce (jejichž projevy zkoumá sociologie náboženství), ale ve vkládání hlubšího smyslu do každodenního života, do soc. jednání. V základech současné spol. reality stojí náboženství, a proto v ní zůstaly prvky transcendentna a dichotomie posvátného a profánního. Momenty „posvátného“, resp. n.n., se objevují zejm. ve snahách o sebevyjádření a sebeaktualizaci odrážející se v soc. mobilitě, v cílových motivacích některých typů jednání, hlavně v oblasti sexuality, a ve vnitřním životě moderní rodiny. Koncept n.n. v jistém smyslu dotváří tradiční s-gickou ideu o normotvorné a soc. integrující funkci náboženství tím, že odhaluje samozřejmost implicitního působení dávno zažitých pravidel lidského jednání, jejichž podstatu, hlubší smysl už nikdo nezkoumá, které jsou „neviditelné“. V tomto duchu se sekularizace jeví spíše jako odpor proti explicitním náb. projevům v přežilých ritualizovaných podobách než jako odmítnutí intervence nadpřirozena do lidského života, rituálů jako takových i zákl. náb. morálních imperativů a tabu, které představují principy, na nichž je postavena kultura a společnost, tedy nikoliv jen náboženství. Představa n.n. zčásti koresponduje s koncepcí občanského náboženství a světského náboženství, obecně s potřebou tzv. náhražkových náboženství, které v jistém smyslu představují specif. koncentrace prvků n.n., vytvářejících příp. celé systémy.
invisible religion religion invisible unsichtbare Religion religione invisible
Literatura: Berger, P. L.: The Social Reality of Religion. London 1969; Berger, P. L. – Luckmann, T.: The Social Construction of Reality. London 1967.