Procedura výzkumná
procedura výzkumná – typ uspořádání, organizace s-gického výzkumu nebo jeho části, postavený na aplikaci, resp. transformaci nějaké obecné metody a na globální charakteristice výzkumného objektu. P.v. většinou zahrnují i typické výzk. techniky a určitý způsob explikace výsledků zkoumání. Někteří autoři pojem p.v. nepoužívají, prakticky ve stejném smyslu hovoří o typu výzkumné metody nebo typu výzkumu. V čes. s-gické metodologii byl pojem p.v. hojně používán po jeho specifikaci V. Lamserem v průběhu 60. l. Byl pojímán jako určitá syntéza typu metody a výzkumu, jako systém výzk. činností, vhodné skloubení kroků řešení směřující k dosažení informace určitého typu, odrážející jisté výzkumné strategie. P.v. lze chápat také jako obecné výzk. modely. Do formování jednotlivých typů p.v. vstupují následující kritéria: a) šíře předmětu výzkumu, resp. míra komplexnosti zkoumání výzk. objektu, podobnost možností a postižení vnitřních souvislostí jevu, b) způsob výběru objektu, resp. jeho reprezentativní části, c) typ používaných metod, technik, analýz (zejm. zastoupení kvalitativních a kvantitativních metod), d) způsoby a hloubka explanace. Nejčastěji se na této bázi rozlišuje 5 p.v.: procedura monografická, procedura statistická (ve stejném významu se používá pojem procedura extenzívní), procedura typologická, procedura experimentální, příp. procedura historická (viz metoda historická). Jednotlivé p.v. se mohou ve výzkumu různě kombinovat. V jistém smyslu protikladné typy představují procedury monografická a statistická: první usiluje o podrobný, všestranný kvalitativní popis (často pomocí kombinace technik) jednoho „případu“ (viz též case study), druhá naopak o extenzívní kvantitativní popis rozsáhlejších souborů prostřednictvím jejich statist. reprezentace. Procedura experimentální je specif. záměrným zasahováním do zkoumané skutečnosti, procedura hist. je specif. zejm. typem analyzovaných pramenů a explanace. Procedura typologická vystupuje často jako pomocný či zprostředkující článek mezi jinými p.v. nebo jako jejich vyústění, může však být jediným, samostatným výzk. postupem. Při volbě p.v. je třeba vycházet nejen z charakteru výzk. objektu, resp. problémové situace, ale i z informačních požadavků uživatele výsledků a z reálných možností zvládnutí výzkumného terénu. V historii s-gického empir. výzkumu se střídaly důrazy na proceduru monografickou, typologickou a statist., což souvisí s celkovým vývojem orientace s-gie jako vědního oboru. Pojem procedura se v s-gii někdy používá i ve spojení s dalšími metodami a postupy, např. se uvádí procedura komparativní, sociometrická apod.
research procedure procédure (démarche) de recherche Untersuchungsverfahren procedura (metodi) di cicerca
Literatura: Lamser, V.: Základy sociologického výzkumu. Praha 1966; viz též metody sociologické.