Otázka romská

otázka romská – též cikánská otázka – souhrnné označení pro společností vnímané problémy vyplývající z odlišností mezi majoritní populací a romskou menšinou, zvl. z těch odlišností, kolem nichž vznikají sociální konflikty. O.r. vzniká zejm. ve společnostech, kde Romové a majoritní populace představují dva podstatně odlišné sociokult. systémy na různém stupni spol. rozvoje a jejich vzájemný vztah nabývá podoby spol. distance, izolace menšinové skupiny a její sociální diskriminace. Na území čes. státu vznikla o.r. a potřeba ji řešit již počátkem 15. st. V té době, přibližně 80 let po svém příchodu na čes. území, byli Romové v podstatě postaveni mimo zákon a začali být (s malými přestávkami) systematicky pronásledováni, vypovídáni ze země a jinak perzekvováni. Vyvrcholením jejich osudu bylo období okupace čes. zemí za 2. svět. války, kdy se stali obětí genocidy. V tzv. slovenském státě směřovala tato rasová diskriminace ke stejnému cíli, nedosáhla však zdaleka tak masových rozměrů. V Košickém vládním programu z r. 1945 bylo zakotveno zrovnoprávnění Romů s ostatními občany. V r. 1950 byla zrušena platnost zákona o potulných Cikánech z r. 1927 a v r. 1958 byl schválen zákon o trvalém usídlení kočovných osob. Tento zákon se měl týkat vlastně nejproblémovější skupiny olašských Romů, do té doby kočujících, kteří tvořili asi pětinu všech Romů, postihl však i Romy dlouhodobě usedlé. Teor. neujasněnost problému a neznalost zákl. specifik Romů vedla v polovině 60. l. ke koncipování zákona, jehož cílem byla úplná asimilace, prostředkem řízený rozptyl Romů ze Slovenska do čes. zemí. Od této formy řešení se na základě značných problémů v praxi ke konci 60. l. ustoupilo a cílem se stala pozvolná integrace a enkulturace Romů. Toto období lze charakterizovat zvýšenou angažovaností samotných Romů. V l. 1969–1973 působily Svazy Cikánů – Romů v ČSR i SSR. Po jejich zrušení se Romové opět stali spíše objektem než spolusubjektem řešení o.r.. Aktivní účast Romů je však jedním z předpokladů postupného překonávání vlastní zaostalosti při současném respektování jejich etnických a kult. zvláštností. V této souvislosti se hovoří o pozitivní etnické emancipaci. Řešení o.r. není v jednotlivých zemích stejné. Je závislé na početnosti a charakteru romské populace, na ekon. podmínkách i hist. tradici. Důležité je důsledné dodržování principů občanské rovnosti a zajištění stejných vzdělanostních a pracovních podmínek. Nízká kvalifikace a vysoká porodnost romské populace vedou k její pauperizaci, problémem je i značná míra kriminality. Do distance mezi romským a ostatním obyv. vstupují často prvky rasismu.

Romany (gypsy) question (issue) question des Roms (Tziganes, Romani) Zigeunerfrage questione degli zingari

Markéta Štěchová