Diskriminace sociální
diskriminace sociální – (z lat discriminare = rozdělovat, rozlišovat, od discrimen = přehrada, vzdálenost) – fakt a způsob omezování nebo poškozování určitých společenských skupin v jejich právech a nárocích. Původně se d.s. projevovala jako omezení nebo odmítnutí práv určité kategorie obyv. pro pohlaví, rasu, národnost či náboženství (viz rasismus). Skryté bývaly přidružené důvody hosp. a polit. D.s. se opírá o předsudky a stereotypy, které se mohou stát i základem konsensu pravicově radikálních hnutí, mohou být ale i důsledkem levicových ideologií a projevovat se jako útisk a likvidace „nepřátelských tříd“ a skupin obyv. (viz též nacionalismus, antisemitismus, disent). D.s. může mít charakter státní, oficiální, nebo charakter lokální, nelegální, neformální. D.s. spočívá v záměrném znevýhodnění určitých subjektů vytvářením nerovných hosp., polit., právních podmínek. Často brání v rozvíjení vlastní svébytné kultury, v přístupu ke vzdělání, ve výkonu povolání a v seberealizaci. Každé soc. znevýhodnění se může proměnit v diskriminaci, tedy v záměrné vnější omezování možností a realizace potřeb. D.s. může vést k sociální degradaci, ale také k sociální exkluzi a v extrémních případech až ke genocidě. Za d.s. bývá také považováno stavění a udržování bariér sociální mobility. Marx. teorie spojuje d.s. s konceptem vykořisťování proletariátu. Proti d.s. žen vystupuje feminismus. Někdy se hovoří o d.s. soc. handicapovaných či „slabých“, jako jsou staří lidé, zdravotně postižení, rodiny s malými dětmi apod. Vnímání zejm. mírnějších forem d.s. je vázáno na pojetí sociální rovnosti a sociální spravedlnosti. Jako d.s. je někdy vnímána i silná sociální kontrola (např. přímá cenzura) nebo pravidla udržování veř. pořádku. Problém d.s. je tradičně problémem všech menšin, a proto jedním z význ. principů demokr. právních řádů je jejich právo bránit se proti ní. Mezi nástroje této obrany patří např. možnost předložit stížnost na d.s. tisku, ve veř. diskusi, zakládat specif. hnutí, organizace. Vznik odborů lze považovat za reakci na d.s. a dnes za prevenci proti ní. Řešení konfliktů, k nimž v důsledku d.s. dochází, spadá do oblasti sociální politiky. Ve skandinávských i jiných zemích je specif. institucí v této oblasti ombudsman.
social discrimination discrimination sociale soziale Diskriminierung discriminazione sociale
Literatura: Allport, G. W.: The Nature Prejudice. Cambridge 1954; Balock, H. N.: Toward a Theory of Minority Group Relations. New York 1967; Strzelewicz, W. ed.: Das Vorurteil als Bildungsbarriere. 1965; viz též antisemitismus, menšina.