Redukcionismus
redukcionismus – (z lat. reductio = stažení nazpět; odvozeno od reducere = zjednodušit, stáhnout zpět) – původně metodol. princip zavedený Vídeňským kruhem, podle něhož lze pojmy libovolné spec. vědy vyčerpávajícím způsobem definovat prostřednictvím pojmů tzv. zákl. vědy. Tento sémantický či jazykový r. byl vázán na ideu jednotné vědy a měl konkrétní podobu fyzikalistického r. (O. Neurath). Kromě sémantického r. existují radikálnější varianty, zejm. ontologický r., který předpokládá, že všechny vědy mají identický předmět, např. chování (astronomie se zabývá chováním planet, s-gie chováním lidských bytostí atd.), a explanační r., který doporučuje vysvětlovat jevy a procesy určitého řádu na úrovni nižšího řádu, např. biol. fenomény na úrovni fenoménů chemických nebo fyzikálních. Lze rozlišit r. uvnitř jedné vědní disciplíny (např. redukci jedné teorie na druhou v rámci fyziky) a r., který překračuje hranice mezi různými vědními oblastmi. Metodol. a teor. spory dodnes vedené kolem otázky r. jsou proto především sporem o kval. odlišnost, specifiku a svébytnost jevů soc. a psych. povahy. V přír. vědách se reduktivní postupy velice často osvědčily a nevzbuzují již nedůvěru (např. při dešifrování genetického kódu byla řada biol. zákonitostí redukována na jednoduchá pravidla kódování a dekódování a na zákony chemické interakce, planetární model atomu umožnil vyvození mnoha chemických vlastností z elementárních ukazatelů typu náboje jádra nebo počtu elektronů na oběžných drahách apod.). Ve spol. vědách je r. tradičně přijímán s nedůvěrou a zejm. oficiální marxismus učinil z r. deklasující etiketu: v podstatě každá koncepce, která brala v úvahu např. biosoc. nebo psych. faktory ve větší než obvyklé míře (sociobiologie, kognitivní sociologie apod.), byla okamžitě označena za redukcionistickou. Reálně se r. projevoval v raných vývojových obdobích s-gie, např. v geografickém determinismu, v antroporasových teoriích apod., později v některých koncepcích radikálně behavioristických. Proto např. P. A. Sorokin právem kritizoval B. F. Skinnera a G. C. Homanse za r. Tento problém souvisí se závažnými tématy vztahu složitého a jednoduchého, nesrozumitelného a srozumitelného, celku a části a jejich vzájemné převoditelnosti. Ve všech vědách, v metodologii vědy i v s-gii se dnes vztah k r. polarizoval na postoj absolutně akceptující, pokládající r. za nezbytnou metodol. proceduru, a absolutně odmítavý, který každý typ r. pokládá za nepřijatelný. (Viz též holismus.)
reductionism réductionnisme Reduktionismus riduzionismo
Literatura: Neurath, O.: Empirische Soziologie. Der wissenschaftliche Gehalt der Geschichte und Nationalökonomie. Wien 1931.