Společnost otevřená
společnost otevřená – pojem navržený Karlem R. Popperem pro označení společnosti, která je založena na svobodě rozhodování jednotlivce, na racionálním kriticismu, individualismu, na ochotě a způsobilosti ke změně, na vysoké adaptabilitě vůči změnám a tlakům vnějšího prostředí, na vysoké sociální mobilitě a demokr. polit. systému. Opakem s.o. je společnost uzavřená, charakterizovaná autoritářstvím (viz osobnost autoritářská), dogmatickým způsobem myšlení (viz dogmatismus), kolektivismem, strnulostí, stagnací, nízkou a reglementovanou mobilitou, většinou s totalitním, autoritářským či autokratickým polit. uspořádáním. Dichotomie „společnost otevřená a uzavřená“ poprvé použil Henri Bergson v práci Dvojí pramen mravnosti a náboženství (čes. 1936), který rozlišil morálku otevřenou, založenou na osobní odpovědnosti, jež je tvořivá a nezávislá na společnosti, a morálku uzavřenou, která je založena na tlaku společnosti, je neosobní, probíhá automaticky a instinktivně a sleduje udržení stávajících spol. zvyklostí. K. R. Popper vyložil svou ideu s.o. v polemice s Platónem, G. W. F. Hegelem a K. Marxem, které prezentuje jako představitele koncepcí uzavřené společnosti. Popper zdůrazňuje na jedné straně význam racionálního kriticismu a osobní volby a odpovědnosti ve s.o., na druhé straně upozorňuje na určující roli magického, kmenového způsobu myšlení, jež v nové době nabývá formy např. nacionalismu. Celé dějiny jsou svárem mezi těmito dvěma typy společností. Příkladem uzavřené společnosti je Popperovi antická Sparta, Prusko, nacistické Německo a stalinský Sovětský svaz, příkladem s.o. antické Atény a záp. kap. demokracie. Popper netvrdí, že s.o. je bezproblémová, ukazuje na její vnitřní rozpory a paradoxy, ale odmítá ideu a ideál dokonalé společnosti konstruované mysliteli typu Platóna, Hegela a Marxe. Koncepce s.o. souvisí s Popperovou filozofií vědy a jeho kritickým racionalismem. Pokusil se ji rozvinout zajímavě např. George Soros, který zákl. rozdíl mezi oběma typy společností vidí v modelu myšlení, protože způsob myšlení a forma spol. organizace se vzájemně podmiňují. S.o. nezajišťuje podle Sorose stejné příležitosti všem a není beztřídní společností. Její třídní struktura je však zobecněním sociální stratifikace a fakt vysoké mobility, pro s.o. příznačný, znemožňuje, aby vzniklo pevné třídní vědomí a tedy třídy v marxovském smyslu. Ty vznikají pouze ve společnostech uzavřených. Soros poukazuje na 2 podstatné problémy s.o.: tendenci k nestabilitě, včetně destabilizace rodinných a osobních vazeb, a tzv. deficit účelu. Jedinou významnější marx. polemikou s Popperem je kniha Maurice Cornfortha Open Philosophy and Open Society (1968).
open society société ouverte offene Gesellschaft società aperta
Literatura: Popper, K. R.: Otevřená společnost a její nepřátelé, díl I. Uhranutí Platónem. Praha 1994; Popper, K. R.: The Open Society and Its Enemies, vol. II. The High Tide of Prophecy: Hegel, Marx and the Aftermath. London 1945; Petrusek, M.: Od Otevřené společnosti k Otevřenému vesmíru. Sociologický časopis, 27, 1991, č. 6; Soros, G.: Směnka na demokracii. Praha 1991.
Viz též heslo společnost kreatogenní, společnost postrevoluční nebo společnost slušná v Petruskových Společnostech (2006)